Teplé dny jsou už nenávratně pryč. Je tu podzim a s ním dny chladné, pošmourné a větrné. Ájurvéda říká, že člověk je taktovou zmenšeninou přírody, tedy cokoli, co se odehrává venku, v přírodě, se odehrává také uvnitř nás. Příroda nám tedy může být velkou inspirací. Stačí se na procházce rozhlédnout kolem sebe a všimnout si toho, k jakým změnám právě dochází, co se právě děje. Protože přesně to se děje i uvnitř nás. Vidíme, že stromy se zbavují nepotřebného a stahují energii do mízy ke kořenům. To, aby dobře zvládly dlouhou chladnou zimu a na jaře se mohly opět zazelenat. Teď není čas na plýtvání energie, musíme si ji šetřit. Pokud jí nebudeme mít dostatek, můžeme už koncem zimy, jak se říká, mlít „z posledního“.
Každé roční období je pod vládou jedné z energetických kvalit. Ájurvéda jim říká dóši. Jaru a mokré zimě paří dóša kapha, skládající se z elementu vody a země, létu vládne dóša pitta tvořená ohněm a trochou vody a podzimu a suché zimě patří dóša váta, složená z prostoru a vzduchu. A o té to teď bude nejvíc…
Jaká je tedy energie váty?
Sami asi vnímáte, že kombinace prostoru a vzduchu je taková velmi neuchopitelná, jemnohmotná. Tyto elementy jsou chladné, suché, lehké, pohyblivé, proměnlivé, drsné, čiré.
V období váty se mohou nejvíce projevovat zdravotní problémy těm lidem, kteří už sami o sobě mají ve svém systému váty od přirozenosti hodně. Lidé typu váta jsou většinou hodně hubení až kostnatí, jsou buď hodně vysocí, anebo i drobné postavy, těžko přibírají na váze, mají vysušenou pokožku, hrubší kůži, jemné vlasy, roztěkanou nestálou mysl, mají spoustu nápadů, hodně inspirace, ale dělá jim problém dotáhnout věci do zdárného konce. Na to jim už totiž nezbývá energie. Jejich energie je velmi nestálá a brzy se vyčerpají. Když jsou v rovnováze, jsou to velmi kreativní, tvořiví, často umělecky založení lidé s velkým entusiasmem a zápalem pro věc.
Na podzim a v zimě se potom, nejen u nich, mohou projevovat symptomy zvýšené váty, jako třeba nepravidelné trávení, zácpa, plynatost, suchost pokožky až praskliny, nesoustředěnost, obavy a strachy, úzkosti nebo nespavost.
V ájurvédě vyvažujeme opakem. To znamená, že abychom náš systém udrželi v rovnováze, měli bychom výše zmíněné kvality vyvažovat jejich opakem. Tedy chlad hasit teplem v podobě nejen teplého oblečení, ale hlavě tím, že budeme jíst teplé, vařené jídlo a pít teplé nápoje. Suchost budeme vyvažovat promazáváním těla (tzv. abhyanga – sebemasáž nahřátým sezamovým olejem) a tím, že ve stravě navýšíme zdravé tuky jako třeba ghí, zvýšíme množství ořechů a semínek ve stravě. Lehkost vyvážíme těžkostí ve smyslu hutnosti, sytosti. Pokrmy jako kaše, husté polévky, eintopfy, omáčky, zapečená zelenina, vařené obilniny, kari, a podobně jsou pro tuto dobu ideální.
Pohyblivost se může v přírodě projevovat jako větší větrnost, padání listí a v našem organismu jako větší pohyblivost myšlenek, roztěkanost, mentální nestálost, neukotvenost, nemožnost soustředění. Tuto přílišnou pohyblivost, která s sebou nese současně i suchost, protože co se příliš pohybuje, vysychá, můžeme vyvažovat větším klidem. Už bychom neměli tak pobíhat a být příliš aktivní jako například v horkém pittovském létě, ale měli bychom trávit více času doma, s blízkými. Vhodné je také zařadit do každodenního života meditace a pranayamu, které nás přirozeně dokáží zklidnit a ukotvit. Pro roztěkanost mysli je velmi nevhodný multitasking, dělání více věcí najednou. Ájurvéda doporučuje vždy nejdříve dokončit jednu věc a pak teprve začít novou.
Váta je velmi proměnlivá. Jako podzimní počasí. Jednou je sluníčko a jasná obloha, druhý den zase zataženo a prší, pak je zase mlha a další den fouká. Jak na houpačce. Váta je velmi nestálá a nestabilní, proto se i velmi snadno vychýlí z rovnováhy. Vátoví lidé nesnáší režim a pravidelnost, ale dělá jim velmi dobře! Proto kvalitu proměnlivosti je třeba vyvážit nastolením pravidelného režimu. Ten je velmi přínosný nejen pro naše biologické tělo, které je nastavené na pravidelné cirkadiální rytmy, ale především pro naši mysl, která má tak pevně stanovené „kotvy“ dne, na které se může spolehnout. A to ji velmi uklidňuje. Je tedy velmi vhodné nastavit si pravidelný režim vstávání a ukládání ke spánku, režim jídla, přesný čas, kdy cvičíme, meditujeme, vylučujeme nebo chodíme ven.
Ájurvéda doporučuje vstávat ještě před východem slunce. Je to posvátný čas, tzv. brahma muhurta, neboli „čas bohů“. Doba, kdy ještě v přírodě i našem organismu vládnou sattvické, tedy jemné, čisté, vědomé kvality. Navíc denním časem váty je 2–6h ranní (pak ještě 14 – 18h odpolední), takže pokud vstaneme na vlně váty, její kvalita lehkosti a pohyblivosti zajistí, že vtaneme snadněji a po zbytek dne si s sebou poneseme její lehkost. A co je snad nejdůležitější…pro většinu z nás je to jediná doba, kdy se můžeme věnovat jen sami sobě, aniž by nás někdo vyrušoval, pípaly esemesky na telefonu, zvonil pošťák, či dítě chtělo něco k jídlu.
Velmi důležitý je také oběd v čase oběda, tedy mezi cca 11:30 – 13:30. V této době je slunce na obloze nejvýš a také náš trávící oheň hoří nejlépe a je nejvíce připravený na to, aby pojmul největší a nejvýživnější jídlo dne. Jakkoli dobře sestavený a výživově vyladěný oběd snězený v 15 nebo 16h odpoledne se už nezabuduje tak hluboko do našich tkání a nedá nám tolik, jako oběd snězený právě v čase oběda. Ideální jsou teplá, vařená obilnino-luštěnino-zeleninová jídla. Váta typy by to s luštěninami neměly přehánět, protože některé luštěniny jsou pro ně velmi těžko stravitelné a nadýmají je. Pokud jíte maso, teď je nejlepší čas na kvalitní, dlouho tažené masokostní vývary a různé pokrmy, ve kterých se maso dlouho vaří, dusí či peče. Maso je velmi zahřívací. Měli bychom jíst hodně zeleniny sladké chuti jako je kořenová zelenina, červená řepa, dýně, cukety a další. Vařené obilniny jsou vhodné všechny. Snad jen s bílou pšeničnou moukou to nepřehánějte. Ten správný čas je i na kvašenou zeleninu, tzv. pickles. Kyselá chuť má totiž také zahřívací efekt.
Pokuste se jít spát maximálně ve 22h. Mezi 22 a 2h ranní totiž v našem těle probíhají zásadní očistné a samoopravné procesy, které jsou nenahraditelné. V jinou noční dobu už to nedoženeme. Kvalitní a dostatečně dlouhý spánek je zásadním faktorem našeho zdraví a imunity! Měli bychom uposlechnout příjemnou těžkost a únavu, která na nás přichází v čase 18 – 22h, kdy vládne dóša kapha a její těžké, hutné, lepkavé, mastné kvality, které nás připravují ke spánku. Pokud se uložíme ještě před 22h, většinou usneme snadno a dobře spíme. Po 22h začíná vládnout dóša pitta, která je ohnivá, aktivní, rychlá, činorodá, transformační, bystrá…to způsobí to, že po 22h většinou jakoby ožíváme a chytáme „druhý dech“, jsme aktivní, najednou se nám chce něco tvořit, odepisovat na maily, žehlit a dělat spoustu rádoby bohulibých věcí. Většinou se ozve také hlad a my máme chuť jít se podívat, co bychom si dali na zub…Zkusme tedy tomuto předejít a upravit si denní režim tak, abychom už kolem 21h nemuseli nic aktivního dělat, ztlumme světla nebo si zapalme svíčku. Můžeme si jen sednout s knihou a šálkem zlatého mléka, povídat si s blízkými, meditovat nebo ulehnout do pár restorativních pozic.
Ať už se rozhodnete prožít podzim jakkoli, věřím, že výše zmíněné ájurvédské rady a tipy vám budou k užitku a pomohou vám cítit se ve svém těle dobře. Protože o to tu jde přeci ze všeho nejvíc…
Lucie Martinová
www.lucyoga.cz