Dana Beierová

Ve svých lekcích se Dana zaměřuje na jógu jako cestu k dlouhému, zdravému a kvalitnímu životu. Vědomě propojuje dynamickou vinyasu s jógovou terapií a psychologií. Jejím cílem je vést studenty k plynulému spojení dechu s pohybem, k nalezení vnitřního klidu a k ukotvení v přítomném okamžiku. Lekce mohou být posilující i jemné, fyzicky náročné i odpočinkové – vždy podle potřeb a záměrů praktikujících. Jejím přáním je pomoci studentům objevit vlastní vnitřní sílu, nadhled a cestu k sobě samým.

S jógou se Dana setkala v roce 2002 a od té doby ji provází jako každodenní součást života. Více než 15 let se věnuje lektorství a v roce 2013 založila v Poděbradech jógové studio Jóga Prostor. V roce 2005 absolvovala instruktorský kurz vinyasa flow jógy v USA pod vedením světově uznávaného učitele Maxe Stroma. Následně rozšířila své vzdělání o 300hodinový program Svastha Yoga Therapy s Ganeshem Mohanem a dále o semináře zaměřené na jin jógu, mindfulness a vztah mezi jógou a traumatem.

Od roku 2020 studuje šestiletý psychoterapeutický výcvik Life Dynamic v Praze. Ve své soukromé praxi se věnuje holistické péči o tělo i duši prostřednictvím jógy, mindfulness a terapie. Více informací o Daně najdete na www.terapie-joga.cz

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Jógu jsem potkala úplně náhodou v roce 2002. Moje kamarádka nás přihlásila na kurz aštanga jógy. Vůbec jsem netušila, do čeho jdu. Ale už od prvního pozdravu slunce, jsem byla nadšená a věděla jsem, že tohle mě bude bavit. A baví mě to už 17 let. Lektorů, kteří mě obohatili svými znalostmi a zkušenostmi je mnoho, ale nejvýznamnějším z nich je určitě Max Strom. Od něho jsem se naučila nejen základy vinyasa flow jógy, ale hlavně významu dechu jak v jógové praxi, tak v každodenním životě. A to je asi můj styl – flow jóga, ať už pomalá nebo dynamická, jemná nebo silná, ale vždy protknutá tkaničkou dechu, s přesahem do reálného bytí.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Pes hlavou dolů. Tohle je stálice mého repertoáru a odpověď, která se už roky nemění. Samozřejmě je mnoho úžasných pozic, které mě baví, inspirují, posouvají, vyzývají, ale tato zdánlivě banální pozice je pro mě prostě nej. Můžete si ji udělat kdykoli a kdekoli. Když mě bolí záda, narovná mě pes. Když mě bolí hlava, bolest se zmírní v psovi. Když mi věci přerůstají přes hlavu, v psovi získám nadhled. Když mi dochází trpělivost v banalitách, pes mě zklidní.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Ranní hrnek kávy. Její vůně i chuť mi otevřou oči. Vím, že mnohem zdravější je po ránu sklenice vlažné vody s citronem. Zkoušela jsem ji, ale vydržím to vždy jen pár dní a stejně se přitom těším na hrnek dobré „brazilské“. Takže jsem se rozhodla, že si budu užívat svůj ranní rituál bez výčitek a den tak začíná příjemně a voňavě.

Jaká kniha Tě inspiruje?

Zcela určitě „Life worth of breathing“ od Maxe Stroma. V doslovném překladu „Život, který stojí za to dýchat“. Bohužel ještě není dostupná v češtině, ale pokud umíte jen trochu anglicky, zkuste se začíst. Stojí to za to!

Jaké je Tvé srdeční místo?

Domov. Místo, ve kterém žiju se svými dětmi. Ráda cestuji, nebo jsem neustále v „běhu“, a domov je zázemí, kde umím zastavit, na chvilku vypnout a dobít baterky.

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Černá, bílá a džínově modrá. Jejich kombinace je nesmrtelná. Modrá mi prý jde k očím, ale to musí posoudit kolemjdoucí ☺. Nicméně v poslední době jsem překvapivě koupila několik kousků v růžové a nosím ji ráda (to „překvapivě“ souvisí s faktem, že všichni, kdo mě znají, vědí, že to není tak dávno, co jsem z růžové barvy měla kopřivku ☺).

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Když řeknu zelenina, tak se budete smát, ale já ji opravdu miluju a potřebuju ji ke každému jídlu, pomalu i k ovocným knedlíkům ☺. Ale to asi není „hřích“. Mezi ty patří určitě hořká čokoláda a víno.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Bez vůně. Mojí oblíbenou je už hodně let Chanel No. 5. A i když ji používám denně, neomrzí mě, na rozdíl od jiných značek. A tak zůstávám věrná už 20 let!

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Dnes a denně. I když není vždycky čas na jógovou praxi na podložce, vždy mě inspiruje při zvládání každodenních situací. Pomáhá mi ustát nesnadné nebo nepříjemné chvíle, učí mě mít ráda sama sebe v celé své nedokonalosti, nebýt na sebe tak přísná. Někdy je potřeba rozbalit podložku a vypotit to ze sebe, někdy stačí jen chvíli klidně dýchat, někdy mi psaní deníku pomáhá k sebereflexi, někdy krátká meditace přinese odpovědi na nevyřčené otázky. Důležité je naslouchat. Sama sobě, Bohu, vesmíru … nezáleží, jak si to nazveme, podstatné je, že otevřu srdce a jsem.