Nicol Svobodová

Mé lekce jsou klidné a jemné. Ve svých hodinách nekladu důraz na fyzickou náročnost cvičení, ale na osobní prožitek, který bude u každého jedince zcela jiný. Snažím se vést lekce tak, aby jimi bylo možné projít se zavřenýma očima, s cílem dosáhnout postupně vědomé pozornosti – k dechu, tělu a mysli.

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

S jógou jsem setkala už v dětství. V době dospívání si mě poprvé silně přitáhla, ale tenkrát jsem ještě nebyla dost zralá a józe jsem se po poměrně intenzivním prvním kontaktu na dlouhá léta vzdálila. Znovu si mě přitáhla až s blížící se čtyřicítkou. Od té doby je již pevně v mém životě a troufám si říci, že tam už i zůstane.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Nemám žádnou oblíbenou pozici, ale mám ráda záklony a baví mě i obrácené pozice.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Určitě sem patří moje vlastní praxe, i kdyby měla trvat pouhých 15 minut. Rituály mám moc ráda, snažím se je proto zařazovat do života co nejčastěji, a i z malých, obyčejných, věcí tvořit příjemné rituály.

Jaká kniha Tě inspiruje?

Přiznám se, že beletrii už téměř nečtu. Ráda se však vracím ke knize s jógovou tématikou Siddharta, od Hermanna Hesse. Aktuálně inspiraci nalézám převážně v knihách Eckharta Tolleho, Petera Russella, Rudolfa Skarnitzla či Stanislava Grofa.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Kdekoliv v přírodě, kde není příliš znát stopa člověka.

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Kdybych měla vybrat jen jednu barvu, asi by to byla džínově modrá. A bílá. Ale to už jsou barvy vlastně dvě.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Jsem polévkový typ, miluji polévky. V jídle upřednostňuji jednoduchou kuchyni, nejlépe z lokálních surovin, bez zbytečných složitostí. Stále trochu bojuji se závislostí na sladkém a čokoládě.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Jóga mi do života přinesla hlubší smysl, řád, disciplínu. Díky józe jsem poznala a stále poznávám spoustu skvělých a inspirativních lidí. Za obojí jsem velmi vděčná.