Jin jóga

Ve svých lekcích se Dana zaměřuje na jógu jako cestu k dlouhému, zdravému a kvalitnímu životu. Vědomě propojuje dynamickou vinyasu s jógovou terapií a psychologií. Jejím cílem je vést studenty k plynulému spojení dechu s pohybem, k nalezení vnitřního klidu a k ukotvení v přítomném okamžiku. Lekce mohou být posilující i jemné, fyzicky náročné i odpočinkové – vždy podle potřeb a záměrů praktikujících. Jejím přáním je pomoci studentům objevit vlastní vnitřní sílu, nadhled a cestu k sobě samým.

S jógou se Dana setkala v roce 2002 a od té doby ji provází jako každodenní součást života. Více než 15 let se věnuje lektorství a v roce 2013 založila v Poděbradech jógové studio Jóga Prostor. V roce 2005 absolvovala instruktorský kurz vinyasa flow jógy v USA pod vedením světově uznávaného učitele Maxe Stroma. Následně rozšířila své vzdělání o 300hodinový program Svastha Yoga Therapy s Ganeshem Mohanem a dále o semináře zaměřené na jin jógu, mindfulness a vztah mezi jógou a traumatem.

Od roku 2020 studuje šestiletý psychoterapeutický výcvik Life Dynamic v Praze. Ve své soukromé praxi se věnuje holistické péči o tělo i duši prostřednictvím jógy, mindfulness a terapie. Více informací o Daně najdete na www.terapie-joga.cz

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Jógu jsem potkala úplně náhodou v roce 2002. Moje kamarádka nás přihlásila na kurz aštanga jógy. Vůbec jsem netušila, do čeho jdu. Ale už od prvního pozdravu slunce, jsem byla nadšená a věděla jsem, že tohle mě bude bavit. A baví mě to už 17 let. Lektorů, kteří mě obohatili svými znalostmi a zkušenostmi je mnoho, ale nejvýznamnějším z nich je určitě Max Strom. Od něho jsem se naučila nejen základy vinyasa flow jógy, ale hlavně významu dechu jak v jógové praxi, tak v každodenním životě. A to je asi můj styl – flow jóga, ať už pomalá nebo dynamická, jemná nebo silná, ale vždy protknutá tkaničkou dechu, s přesahem do reálného bytí.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Pes hlavou dolů. Tohle je stálice mého repertoáru a odpověď, která se už roky nemění. Samozřejmě je mnoho úžasných pozic, které mě baví, inspirují, posouvají, vyzývají, ale tato zdánlivě banální pozice je pro mě prostě nej. Můžete si ji udělat kdykoli a kdekoli. Když mě bolí záda, narovná mě pes. Když mě bolí hlava, bolest se zmírní v psovi. Když mi věci přerůstají přes hlavu, v psovi získám nadhled. Když mi dochází trpělivost v banalitách, pes mě zklidní.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Ranní hrnek kávy. Její vůně i chuť mi otevřou oči. Vím, že mnohem zdravější je po ránu sklenice vlažné vody s citronem. Zkoušela jsem ji, ale vydržím to vždy jen pár dní a stejně se přitom těším na hrnek dobré „brazilské“. Takže jsem se rozhodla, že si budu užívat svůj ranní rituál bez výčitek a den tak začíná příjemně a voňavě.

Jaká kniha Tě inspiruje?

Zcela určitě „Life worth of breathing“ od Maxe Stroma. V doslovném překladu „Život, který stojí za to dýchat“. Bohužel ještě není dostupná v češtině, ale pokud umíte jen trochu anglicky, zkuste se začíst. Stojí to za to!

Jaké je Tvé srdeční místo?

Domov. Místo, ve kterém žiju se svými dětmi. Ráda cestuji, nebo jsem neustále v „běhu“, a domov je zázemí, kde umím zastavit, na chvilku vypnout a dobít baterky.

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Černá, bílá a džínově modrá. Jejich kombinace je nesmrtelná. Modrá mi prý jde k očím, ale to musí posoudit kolemjdoucí ☺. Nicméně v poslední době jsem překvapivě koupila několik kousků v růžové a nosím ji ráda (to „překvapivě“ souvisí s faktem, že všichni, kdo mě znají, vědí, že to není tak dávno, co jsem z růžové barvy měla kopřivku ☺).

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Když řeknu zelenina, tak se budete smát, ale já ji opravdu miluju a potřebuju ji ke každému jídlu, pomalu i k ovocným knedlíkům ☺. Ale to asi není „hřích“. Mezi ty patří určitě hořká čokoláda a víno.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Bez vůně. Mojí oblíbenou je už hodně let Chanel No. 5. A i když ji používám denně, neomrzí mě, na rozdíl od jiných značek. A tak zůstávám věrná už 20 let!

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Dnes a denně. I když není vždycky čas na jógovou praxi na podložce, vždy mě inspiruje při zvládání každodenních situací. Pomáhá mi ustát nesnadné nebo nepříjemné chvíle, učí mě mít ráda sama sebe v celé své nedokonalosti, nebýt na sebe tak přísná. Někdy je potřeba rozbalit podložku a vypotit to ze sebe, někdy stačí jen chvíli klidně dýchat, někdy mi psaní deníku pomáhá k sebereflexi, někdy krátká meditace přinese odpovědi na nevyřčené otázky. Důležité je naslouchat. Sama sobě, Bohu, vesmíru … nezáleží, jak si to nazveme, podstatné je, že otevřu srdce a jsem.

Jóga je pro Lucku nekonečnou cestou poznání. Stala se nedílnou součástí jejího života, takovou pevnou základnou, která podporuje vše, co se v jejím životě děje. Jóga ji pomáhá cítit se lépe ve svém těle, mít se ráda taková, jaká je. Budovat vnitřní sílu bez urputnosti, pěstovat flexibilitu nejen těla, ale především mysli. Být otevřená různým možnostem, odlišným pohledům na věc, nesoudit druhé, ani sebe. Učí ji znát a respektovat své limity, být k sobě laskavá a více rozumět vrtochům své mysli. Tělo, duše i mysl jsou spojené nádoby, proto je třeba pečovat o všechny současně. Jen tak můžeme vnitřně růst.

Jóga Lucce ukazuje cestu, jak žít více v přítomnosti na místo toulání se v minulosti nebo v budoucnosti. Je opravdu šťastná, že může prostřednictvím svých lekcí sdílet lásku k józe s ostatními a dělat tak náš svět o trochu krásnějším.

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Józe se věnuji asi sedm let. Začala jsem s power jógou a záhy mě to přitáhlo k aštanga józe. Mým prvním učitelem byl Láďa Pokorný. Jsem mu vděčná za pevné základy, které mi dal. Dále jsem se na své jógové cestě inspirovala jak českými, tak zahraničními učiteli a vytvářím si takovou svoji jógovou mozaiku, která je stálou oporou v mém životě. Nejvíce mě ovlivnili Manju Patthabi Jois, David Swenson, Lagura Glaser, Jaro Pávek, Jaruška Sedláčková a Lucie Königová. Mými učiteli jin jógy je francouzský pár Sebastian Pucelle a Murielle Burelier. Mými největšími duchovními učiteli jsou mi ale hlavně moji dva synové a můj muž.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Tak to je těžké rozhodování. Kdybych měla jen jednu oblíbenou pozici, asi bych u jógy moc dlouho nezůstala :D. Ale mám moc ráda úplně základní jógovou pozici – psa hlavou dolů. Ať se děje cokoli, když vpluju do této ásany, je to takový ten pocit: ano, tady jsem doma. Mám také moc ráda tittibhásanu (pozice světlušky), a to proto, že v sobě kombinuje sílu, flexibilitu a balanc. To jsou kvality, které je moc fajn mít nejen na podložce, ale i v životě. A navíc, nevím proč, ale přijde mi tak nějak elegantní :).

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Mým každodenním rituálem je má jógová praxe. Aštanga jóga se praktikuje šest dní v týdnu, jeden den se odpočívá. Necvičí se ve dnech úplňků a novoluní a ženy necvičí v době menstruace. Jógovou praxí ale nemyslím jen to, co se odehrává na podložce. Jsou to třeba i dechová cvičení, krátké meditace, nebo alespoň vědomé prožívání dechu a přítomného okamžiku, recitace manter, nebo třeba „pouhá“ laskavost, úsměv na rtech, pozitivní naladění. To vše jsou maličkosti, které dělají divy! A v tuto roční dobu se stala mým každodenním rituálem abhayanga – olejová „sebemasáž“ nahřátým sezamovým olejem. Krásně vyživuje nejen kůži, ale i klouby a vazy, a zároveň nádherně uzemňuje a zklidňuje.

Jaká kniha Tě inspiruje?

Moc ráda a často vařím, proto jsou mými oddychovými knihami kuchařky :D. Ty mohu s klidem otevřít, kde chci a vždy se inspiruji, co bych mohla zkusit uvařit nebo upéct. Mám moc ráda „Rok v kuchyni“ od Markéty Pavleje a „Bjukitchen“ od Báry Karpíškové. Co se týká rozvojových knih, nedám dopustit na knihu „Mnich, který prodal své ferrari“ od Robina Sharmy.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Miluju náš les. Bydlíme v mé rodné vesnici a já z okna v kuchyni hledím na pole a les. To je místo, kam chodím, když potřebuji načerpat sílu, energii, rozproudit krev v žilách i jen tak vyčistit hlavu. Mám k tomu místu spoustu krásných vzpomínek. Jako děti jsme si tam chodily hrát, v dospívání jsem tam chodila venčit své pejsky a s mým mužem jsme tam chodívali „na rande“ :D. Pár let uteklo a teď tam chodíme společně s našimi dvěma syny…

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Mám moc ráda přírodní barvy, takže všechny odstíny hnědé a béžové u mě převládají hlavně teď přes zimu. V teplejším období se cítím moc dobře ve starorůžové, jemně fialkové a modré, která ke mně přišla až v poslední době. Dřív mě trochu studila. Takovou mojí milovanou barvou, kterou mohu kdykoli, je bílá. Je pro mě symbolem čistoty, jemnosti, něžnosti.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Stoprocentně na čokoládě. Kvalitní hořkou čokoládu si dopřávám každý den. Ideálně jako malý dezert v doprovodu s espressem. To je moje oblíbené kombo, které potěší nejen chuťové pohárky, ale především pohladí po duši. Mám trochu zmlsaný jazýček, takže si vybírám kvalitní, hlavně tuzemské, výrobce čokolády jako jsou Čokoláda Herůfek z jižní Moravy nebo Jordi’s z Hradce Králové. A vůbec, věděli jste, že kvalitní káva i čokoláda jsou obrovským zdrojem antioxidantů? Není to báječné :)?

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Pokud je to aspoň trochu možné, snažím se všude s sebou nosit úsměv na rtech a pozitivní naladění. Myslím, že v dnešním uspěchaném světě, světě mnohosti, dostatku, nekonečných možností a virtuálních světů nám začíná chybět „obyčejný“ oční kontakt, bezcílné klábosení, objetí, úsměv jen tak bez podmínky a bez očekávání. Vždycky si říkám, že kdybych tím úsměvem povzbudila a pohladila po duši byť jen jednoho jediného člověka, stálo to zato. A navíc, co vysíláte, to se vám vrací… 🙂

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíce pomáhá jóga?

Nemám ráda říkat, že jóga je můj život, protože není. Jóga je tu proto, aby podporovala vše, co se v mém životě děje. Aby byla takovou pevnou základnou, přístavem, otevřenou náručí, do které se mohu kdykoli schoulit. Jsem maminkou dvou malých dětí, proto mou hlavní rolí je teď být jim dobrou mámou a společně s manželem vytvářet láskyplný domov. Jóga mi pomáhá cítit se dobře ve svém těle, mít se ráda taková, jaká jsem. Budovat vnitřní sílu bez urputnosti, pěstovat flexibilitu nejen těla, ale především mysli. Být otevřená různým možnostem, jiným pohledům na věc, nesoudit. Učí mě znát své limity, hranice toho, co je pro mě v pořádku a co už ne. Učí mě být laskavá především sama k sobě, neubližovat si a více rozumět vrtochům mé mysli. Jsem přesvědčená o tom, že tělo, duše a mysl jsou spojené nádoby, a proto je potřeba pečovat o všechny současně. Jóga mi pomáhá žít více v přítomném okamžiku místo bloudění v minulosti nebo plánování budoucnosti. Zároveň velmi úspěšně obrušuje mé ego, učí mě rozpoznávat jeho hlas a odlišovat ho od hlasu mého srdce. Ať už je den jakýkoli, vím, že když se postavím na podložku, svět se na chvíli zastaví, abych tu byla jen sama se sebou a se svým dechem. Nic jiného není důležité. A víte, co miluju na józe úplně nejvíc? Že je to nekonečná cesta poznání. Vždycky mi dá přesně to, co v danou chvíli hledám a potřebuji. Je stále co se učit, co poznávat.

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Józe jsem se začala věnovat v 16 letech, tedy v roce 2012. Už od prvních lekcí jsem věděla, že je to něco, s čím je můj život “lepší”, a to mě neopustilo dodnes. Zatím mě na mé jógové cestě nejvíce ovlivnila má první učitelka Irena Jarská.
Od roku 2016 se věnuji také józe s dětmi, která mě velmi nabíjí. Cítím, že to má smysl a děti mi veškerou energii vrací mnohonásobně. V červnu 2018 jsem zakončila Školu jógy pod vedením Veroniky Carmanové a Jany Kopecké a stala jsem se lektorkou hatha jógy, čímž se mi otevřely dveře k předávání jógy také dospělým.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

To se v průběhu času hodně mění, ale takové dvě stálice jsou pozice dítěte a stoj na hlavě. V dítěti se vždy naplno uvolním, vydechnu. Ve stoji na hlavě zase nacházím nové pohledy na věc, někdy doslova :). Také mám ráda záklony.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Rituály miluju a jsou pro mě důležité. Nejraději mám svůj ranní rituál, kdy si vyhradím čas hned po probuzení, uvařím si dobrý čaj, zapálím svíčku, někdy si pustím mantry, jindy jsem v tichu a praktikuju jógu. Někdy je to meditace a jemné protažení, někdy dynamičtější jóga, záleží, na co se zrovna cítím. Ideálně toto celé trvá kolem půl hodiny, ale zvládnu vše i během pěti minut. Důležité pro mě je hezky začít den.

Dalším mým milovaným rituálem je odpolední šálek kávy, který si vychutnávám buď sama se sebou nebo s přáteli, a užiju si naplno chuť a vůni kávy, což mě nabije a naladí na další část dne.

Jaká kniha Tě inspiruje?

To jsou bez váhání Čtyři dohody. Mám pocit, že v té knize je řečeno vše a je v ní obsaženo tolik moudrosti, že bych ji mohla přečíst tisíckrát a pořád bych nepochytila všechno. Miluju i její audio verzi od Jardy Duška, tu poslouchám v autě skoro každý den.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Nedokážu vybrat jen jedno, mám spoustu oblíbených míst, hlavně v přírodě. Mám ráda pole za naším domem, jihočeské lesy a rybníky, jihomoravské vinice a kopečky. Moc ráda cestuju, po Česku i po světě, a objevuju nová místa a hezké výhledy, ať už na lesy a kopce nebo třeba na oceán.

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Černá. Ráda bych řekla nějakou světlejší barvu, ale mám tendenci si téměř vše koupit v černé – aniž bych věděla proč. Mám ráda ale také béžovou a bílou, výraznější barvy nenosím skoro vůbec. Mám ráda jednoduchost a v barvách a oblékaní to platí obzvlášť, cítím se tak nejlépe.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Rozhodně čokoláda! Nejlépe ta kvalitní s vysokým procentem kakaa. Celkově nikdy neodolám sladké chuti, miluju domácí koláče upečené s láskou a snědené s ještě větší. Taky si často a ráda dopřávám výběrovou kávu, nejčastěji espresso.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Většinou doma nenechám knížku, kterou právě čtu. Často jezdím vlakem do Prahy, a tak si jízdu a veškeré čekání krátím čtením.

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Pomáhá mi vrátit se k sobě, když je toho na mě “venku” moc, pomáhá mi k odpočinku i otevřenější mysli, každý den. Jóga je pro mě velkým pomocníkem a průvodcem životem, který mi mnohokrát pomohl a nikdy nepřestanu být vděčná, že jsme se spolužačkami na gymnáziu rozhodly, že budeme chodit na jógu.

Text i fotografie: Aneta Borovičková

Nicol ve svých lekcích vychází především z tradiční hatha jógy, jin jógy a jógové terapie.
Důraz klade na práci s dechem a vědomou pozorností. Cílem cvičení není primárně zvládnutí fyzicky náročných pozic, ale postupné prohlubování vnímání dechu, těla a mysli.

K józe se poprvé dostala v 15 letech, tehdy však ještě nešlo o souvislou praxi. Jak sama říká, o józe věděla, párkrát se s ní blíže setkala, ale aktivně se jí nevěnovala. K pravidelnější praxi se vrátila až v době, kdy potřebovala posílit své fyzické i psychické zdraví.

První lektorské kurzy absolvovala v roce 2019 u Jany Smažíkové v pražských Holešovicích (hatha a jin jóga). Následovalo tříleté rozšiřující studium Jógové etiky, filozofie a terapie na půdě České akademie jógy a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, které ukončila v roce 2023. V roce 2025 absolvovala ucelený nadstavbový kurz jógy a jógové terapie v Sivananda Yoga & Vedanta Centre Ashram v Jižní Indii.
Vzdělává se i prostřednictvím dalších kurzů a seminářů v Česku i zahraničí.
Lektorovat začala v roce 2021.

Ráda jezdí za jógou do Indie, pravidelně tráví několik týdnů ročně v Sri Ramana Ašrámu v Tamilnádu (metoda átmavičára). Jejím přáním je šířit jógu jako cestu ke spokojenějšímu a zdravějšímu životu.

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

S jógou jsem setkala už v dětství. V době dospívání si mě poprvé silně přitáhla, ale tenkrát jsem ještě nebyla dost zralá a józe jsem se po poměrně intenzivním prvním kontaktu na dlouhá léta vzdálila. Znovu si mě přitáhla až s blížící se čtyřicítkou. Od té doby je již pevně v mém životě a troufám si říci, že tam už i zůstane.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Nemám žádnou oblíbenou pozici, ale mám ráda záklony a baví mě i obrácené pozice.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Určitě sem patří moje vlastní praxe, i kdyby měla trvat pouhých 15 minut. Rituály mám moc ráda, snažím se je proto zařazovat do života co nejčastěji, a i z malých, obyčejných, věcí tvořit příjemné rituály.

Jaká kniha Tě inspiruje?

Přiznám se, že beletrii už téměř nečtu. Ráda se však vracím ke knize s jógovou tématikou Siddharta, od Hermanna Hesse. Aktuálně inspiraci nalézám převážně v knihách Eckharta Tolleho, Petera Russella, Rudolfa Skarnitzla či Stanislava Grofa.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Kdekoliv v přírodě, kde není příliš znát stopa člověka.

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Kdybych měla vybrat jen jednu barvu, asi by to byla džínově modrá. A bílá. Ale to už jsou barvy vlastně dvě.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Jsem polévkový typ, miluji polévky. V jídle upřednostňuji jednoduchou kuchyni, nejlépe z lokálních surovin, bez zbytečných složitostí. Stále trochu bojuji se závislostí na sladkém a čokoládě.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Jóga mi do života přinesla hlubší smysl, řád, disciplínu. Díky józe jsem poznala a stále poznávám spoustu skvělých a inspirativních lidí. Za obojí jsem velmi vděčná.

Tereza vede své lekce v duchu návratu k sobě – k tělu, dechu i mysli. Její vinyasa lekce jsou jemné, plynulé a zároveň se mohou, podle naladění skupiny, obohatit o silovější prvky. Jejím záměrem je vytvořit prostor, kde se účastníci mohou zklidnit, vnímat své tělo a načerpat novou energii.

Józe se věnuje již 15 let, lektorkou je třetím rokem. Absolvovala základní kurz a dále se neustále vzdělává v různých specializovaných workshopech a školeních. Letos ji čeká cesta do Indie, kde se chce ještě více ponořit do jógy a její filozofie.

Jejím cílem je, aby každý z lekce odcházel spokojený, uvolněný a s novou chutí pečovat o sebe – nejen na podložce, ale i v každodenním životě.

Petra se zaměřuje především na restorativní jógu, kterou se snaží přinést nejen jako formu jógové péče mezi své studenty, ale také jako prostředek k posílení pozornosti a zpomalení v běžném životě.
Její péče a smysl pro detail při vypodložení a zajištění komfortu v pozicích jsou balzámem na duši pro všechny praktikující. Pravidelně pořádá lekce a semináře, kde vás provede vaší praxí. Odpočinek považuje za aspekt, který lidé často opomíjejí a kterému se vyhýbají. Nabízí možnost objevit a spojit pohyb s péčí o mysl i tělo. Sama je nadšenou praktikantkou jemné a restorativní jógy a stálou studentkou.
Studiu jógy a jejímu předávání se věnuje více než 15 let. Během své jógové cesty měla možnost studovat u řady zkušených učitelů v Čechách (Lucie Königová, Lenka Nezvalová) a také v zahraničí (Donna Farhi, Judith H. Lasater).

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Jógu mi poprvé představila sestra Dana před 15 lety. Díky Lucii Königové pak vášeň a zápal pro větší poznání nabraly na síle a začala jsem objevovat svoji cestu.

Osud mě zavál až na druhou stranu zeměkoule, na Nový Zéland, kde jsem studovala u Donny Farhi, ženy, kterou jsem znala z knih a jejíž styl jsem do té doby obdivovala jen z dálky a snů.

Mám ráda plynulost a zvědavost pohybu, dělám to, co mi prospívá. Vím, že mohu rozproudit tělo na vlně pohybu a dechu, nebo ho naopak opečovat, počechrat a nechat odpočinout, nabrat sílu. Kouzlo vnímání okamžiku a toho co přináší, je největší učitel.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Každá pozice, která je živá a dýchá, má své kouzlo. Stejně tak pohyb má nekonečnou škálu a je na něm stále co obdivovat a užívat, nemusí ani být nějak “pojmenován”.

Pokud bych měla vybrat, mám ráda pozice, kde je prostor pro srdce, tělo, ramena. Kde je balanc a zároveň síla, kde vynikne tělo jako celek. Takovou pozicí je třeba půl měsíc (ardha chandrasana). Je vznešená, silná a zároveň křehká díky rovnováze. Tělo je otevřené a mysl bystrá. Nemusí být statická, naopak v ní můžete krásně pulzovat a vnímat rytmus dechu.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Rituály pro mě mají velký význam a sílu. Někdy vzniknou úplně necíleně a to je na nich krásné. Jiné naopak vzniknou a vyplynou z našich přání a potřeb. Na některých je třeba pracovat a pečovat o ně. Mám je ráda a svým způsobem mě uklidňují.

Každý den minimálně jednou společně s dětmi a manželem usedáme ke stolu, sdílíme, co nás potkalo, jak jsme se měli a co nás čeká. Většinou to bývá spojeno se svačinou či večeří a je to poměrně živé, nestrojené, spontánní.

Jaká kniha Tě inspiruje?

U mě je to tak, že každá kniha je připravena na to ji otevřít znovu a znovu. Mým “hříchem” je, že knihy nedočítám anebo je čtu od konce :-D. Proto mám ráda knihy, které je možno otevřít kdekoliv. Jednou takovou, která mě neustále překvapuje a baví svou hloubkou jsou Dopisy Olze od Václava Havla.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Místo, kde je mi dobře, je tam, kde jsou moji blízcí, kde se cítím bezpečně a láskyplně. Je tomu tak v mém rodném domě u rodičů, kam se stále ráda vracím. Zároveň je mým srdečním místem náš domov, kde vznikají nové rituály a tradice jak pro naše děti, tak pro nás s manželem.

Návrat domů je vždy to nejvíc místo!

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Dlouho jsem se v barvách hledala a vyzkoušela různé kombinace. Teď se nejlépe cítím v tom, co je jednoduché, čisté, jemné a klidné. Bílá v kombinaci s šedou a černou pro mě nejsou barvy nudy či bezvýraznosti, ale naopak elegance a vyzrálosti.

V nich mohu být sama sebou, zářit a dát prostor svým projevům, emocím a prožitkům. Nic je neruší, neumocňuje, nechají vyniknout osobnost.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Jídlo, které mi opravdu udělá radost, je cokoliv s mákem a cokoliv s máslem. Miluji čerstvý chléb a buchty, teplé z trouby…

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Jako matka tří dětí jsem často vycházela ven s ledasčím a o mnohém ani často netušila, ale postupně se vytříbilo na sympatické minimum.

Při odchodu jsem si vždycky uvědomila, že skoro nedýchám, a tak jsem si přidala pořádný nádech a výdech. Uvědomila jsem si, že to je TO, co mi pro cestu chybí, čeho se mi nedostává a přitom to mám hned “po ruce”. Uvědomění nádechu a výdechu mi pomáhá předtím, než se někam vypravím.

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Nevím, jestli je to jóga, co pomáhá, nakonec jsme to stejně my sami, kdo si poradí. Jóga nás může nasměrovat, na něco nám odpovědět nebo ulevit. Má nekonečně podob, je všude kolem nás a v nás. To jak ji vnímáme se potom může odrazit i v lepším prožitku, ale nemusí to tak být vždy. Ke mě přivádí vědomou pozornost, učení prožívání přítomného okamžiku a možnost prospět fyzickému zdraví. Každý den je jiný, ale vše má svůj čas a tempo. Hlavní je mít otevřené oči, srdce a nepochybovat.