Restorativní jóga

Na první lekci jógy jsem byla v roce 2013. Tady v tomto studiu u Dany. A nebyla to láska na první pohled 🙂 Říkala jsem si, co na tom všichni vidí. Ale něco mě drželo a fascinovalo. Musím přiznat, že jsem na jógu utíkala, když mi tělo nebo mysl dala jasný signál, že je něco špatně. Tolik síly a klidu mi dával čas na podložce, že jsem se rozhodla v roce 2019 vrhnout se na studium jógy. Odvaha stát se lektorem jógy přišla nyní. Jógu miluji a cítím neskutečnou vděčnost a chuť předávat to, co dokáže. Děkuji Daně i sobě za důvěru a uskutečnění svého snu. Moc se na Vás těším.

Mé lekce jsou klidné a jemné. Ve svých hodinách nekladu důraz na fyzickou náročnost cvičení, ale na osobní prožitek, který bude u každého jedince zcela jiný. Snažím se vést lekce tak, aby jimi bylo možné projít se zavřenýma očima, s cílem dosáhnout postupně vědomé pozornosti – k dechu, tělu a mysli.

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

S jógou jsem setkala už v dětství. V době dospívání si mě poprvé silně přitáhla, ale tenkrát jsem ještě nebyla dost zralá a józe jsem se po poměrně intenzivním prvním kontaktu na dlouhá léta vzdálila. Znovu si mě přitáhla až s blížící se čtyřicítkou. Od té doby je již pevně v mém životě a troufám si říci, že tam už i zůstane.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Nemám žádnou oblíbenou pozici, ale mám ráda záklony a baví mě i obrácené pozice.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Určitě sem patří moje vlastní praxe, i kdyby měla trvat pouhých 15 minut. Rituály mám moc ráda, snažím se je proto zařazovat do života co nejčastěji, a i z malých, obyčejných, věcí tvořit příjemné rituály.

Jaká kniha Tě inspiruje?

Přiznám se, že beletrii už téměř nečtu. Ráda se však vracím ke knize s jógovou tématikou Siddharta, od Hermanna Hesse. Aktuálně inspiraci nalézám převážně v knihách Eckharta Tolleho, Petera Russella, Rudolfa Skarnitzla či Stanislava Grofa.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Kdekoliv v přírodě, kde není příliš znát stopa člověka.

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Kdybych měla vybrat jen jednu barvu, asi by to byla džínově modrá. A bílá. Ale to už jsou barvy vlastně dvě.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Jsem polévkový typ, miluji polévky. V jídle upřednostňuji jednoduchou kuchyni, nejlépe z lokálních surovin, bez zbytečných složitostí. Stále trochu bojuji se závislostí na sladkém a čokoládě.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Jóga mi do života přinesla hlubší smysl, řád, disciplínu. Díky józe jsem poznala a stále poznávám spoustu skvělých a inspirativních lidí. Za obojí jsem velmi vděčná.

Jak ve své vlastní praxi, tak při lekcích sdílených s ostatními, Petru provází nekonečná zvědavost a radost života. Inspirací jednotlivých lekcí je pro ni vše kolem, co zachytí svými smysly. Spojení hravosti a jedinečnosti jednotlivých lekcích naplňuje její představu přítomného prožití. Lekci ráda nechá dokreslit hudbou různých žánrů a směrů, která nechá splynout pohyb, dech, emoce.

Osobnost, která nejvíce Petru inspiruje a má vliv na její praxi, učení a duchovní růst je Donna Farhi. Společné setkání s Donnou a čas strávený na intenzivním semináři a jejích lekcích je pro ni stále plným zdrojem pro objevování a poznávání nejen jógy, ale i sebe samotné.

Chuť sdílet nejen jógovu zkušenost, ale zároveň otevřít tento svět ostatním ji inspirovala k vytvoření portálu o józe – www.yogapoint.cz

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Jógu mi poprvé představila sestra Dana před 12 lety. Díky Lucii Königové pak vášeň a zápal pro větší poznání nabraly na síle a začala jsem objevovat svoji cestu.

Osud mě zavál až na druhou stranu zeměkoule, na Nový Zéland, kde jsem studovala u Donny Farhi, ženy, kterou jsem znala z knih a jejíž styl jsem do té doby obdivovala jen z dálky a snů.

Mám ráda plynulost a zvědavost pohybu, dělám to, co mi prospívá. Vím, že mohu rozproudit tělo na vlně pohybu a dechu, nebo ho naopak opečovat, počechrat a nechat odpočinout, nabrat sílu. Kouzlo vnímání okamžiku a toho co přináší, je největší učitel.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Každá pozice, která je živá a dýchá, má své kouzlo. Stejně tak pohyb má nekonečnou škálu a je na něm stále co obdivovat a užívat, nemusí ani být nějak “pojmenován”.

Pokud bych měla vybrat, mám ráda pozice, kde je prostor pro srdce, tělo, ramena. Kde je balanc a zároveň síla, kde vynikne tělo jako celek. Takovou pozicí je třeba půl měsíc (ardha chandrasana). Je vznešená, silná a zároveň křehká díky rovnováze. Tělo je otevřené a mysl bystrá. Nemusí být statická, naopak v ní můžete krásně pulzovat a vnímat rytmus dechu.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Rituály pro mě mají velký význam a sílu. Někdy vzniknou úplně necíleně a to je na nich krásné. Jiné naopak vzniknou a vyplynou z našich přání a potřeb. Na některých je třeba pracovat a pečovat o ně. Mám je ráda a svým způsobem mě uklidňují.

Každý den minimálně jednou společně s dětmi a manželem usedáme ke stolu, sdílíme, co nás potkalo, jak jsme se měli a co nás čeká. Většinou to bývá spojeno se svačinou či večeří a je to poměrně živé, nestrojené, spontánní.

Jaká kniha Tě inspiruje?

U mě je to tak, že každá kniha je připravena na to ji otevřít znovu a znovu. Mým “hříchem” je, že knihy nedočítám anebo je čtu od konce :-D. Proto mám ráda knihy, které je možno otevřít kdekoliv. Jednou takovou, která mě neustále překvapuje a baví svou hloubkou jsou Dopisy Olze od Václava Havla.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Místo, kde je mi dobře, je tam, kde jsou moji blízcí, kde se cítím bezpečně a láskyplně. Je tomu tak v mém rodném domě u rodičů, kam se stále ráda vracím. Zároveň je mým srdečním místem náš domov, kde vznikají nové rituály a tradice jak pro naše děti, tak pro nás s manželem.

Návrat domů je vždy to nejvíc místo!

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Dlouho jsem se v barvách hledala a vyzkoušela různé kombinace. Teď se nejlépe cítím v tom, co je jednoduché, čisté, jemné a klidné. Bílá v kombinaci s šedou a černou pro mě nejsou barvy nudy či bezvýraznosti, ale naopak elegance a vyzrálosti.

V nich mohu být sama sebou, zářit a dát prostor svým projevům, emocím a prožitkům. Nic je neruší, neumocňuje, nechají vyniknout osobnost.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Jídlo, které mi opravdu udělá radost, je cokoliv s mákem a cokoliv s máslem. Miluji čerstvý chléb a buchty, teplé z trouby…

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Jako matka tří dětí jsem často vycházela ven s ledasčím a o mnohém ani často netušila, ale postupně se vytříbilo na sympatické minimum.

Při odchodu jsem si vždycky uvědomila, že skoro nedýchám, a tak jsem si přidala pořádný nádech a výdech. Uvědomila jsem si, že to je TO, co mi pro cestu chybí, čeho se mi nedostává a přitom to mám hned “po ruce”. Uvědomění nádechu a výdechu mi pomáhá předtím, než se někam vypravím.

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Nevím, jestli je to jóga, co pomáhá, nakonec jsme to stejně my sami, kdo si poradí. Jóga nás může nasměrovat, na něco nám odpovědět nebo ulevit. Má nekonečně podob, je všude kolem nás a v nás. To jak ji vnímáme se potom může odrazit i v lepším prožitku, ale nemusí to tak být vždy. Ke mě přivádí vědomou pozornost, učení prožívání přítomného okamžiku a možnost prospět fyzickému zdraví. Každý den je jiný, ale vše má svůj čas a tempo. Hlavní je mít otevřené oči, srdce a nepochybovat.