Když se do našeho jídelníčku začínají vkrádat jablka, švestky a dýně, je jasné, že horké spalující léto končí a čeká nás to pozdní, „babí“.
Tradiční čínská medicína příznačně říká, že jakmile element Země řekne Ohni jasné „dost“, ujímá se vlády pozdní léto, přechodové období mezi létem a podzimem.
Je to čas, kdy sklízíme ty nejsladší plody…jablka, hrušky, švestky, dýně, řepy, cukety, brambory, mrkve a další. Všechno to jsou plody, které jsou přirozeně sladké, protože měly spoustu času nakumulovat do sebe velké množství sluneční energie. No a tu si z nich teď můžeme vzít nebo je uskladnit na nadcházející zimu. Element Země pomáhá přírodě i nám přijmout změny související s přechodem z léta na zimu.
Dle TČM bychom měli jíst potraviny sladké chuti, které podporují správnou funkci žaludku a sleziny. To samozřejmě neznamená jíst více dortíků a sušenek, ale zařazovat výše zmíněné ovoce a zeleninu, vařené obiloviny jako jáhly, pohanku, kulatozrnnou rýži, polentu, luštěniny, ořechy a semínka. Slezina i žaludek mají rády teplo, proto volíme tepelnou úpravu jako vaření, dušení či zapékání. Přijde-li během babího léta přeci jen horký den, zchlazujeme se hořkými potravinami, ale ne ledovými nápoji.
Podle Ajurvédy létu vládne dóša (chcete-li energie) Pitta, kterou představuje především element ohně. Právě babí léto začne čím dál častěji přinášet i dny chladné a sychravé, připomínající podzim. To jsou první závany dóši Váta, která vládne podzimu a zimě a je složená z lehkých a chladných elementů vzduchu a prostoru. Tomu bychom měli přirozeně přizpůsobovat naši životosprávu i jídelníček. Od letního talíře plného čerstvé zeleniny a chladivých potravin se postupně uchýlíme k teplým jídlům, kaším, hustým krémovým polévkám a vývarům, k dlouho dušeným jídlům, kari a pilafům. Začneme více zařazovat zahřívací koření jako je skořice, badyán, hřebíček nebo chilli. Také můžeme přidat více tuků (ghí, kokosový olej,…), protože Váta má tendenci nás vysušovat. A suchá kůže i sliznice jsou snadnou vstupní branou pro nejrůznější zdravotní neduhy.
Nezapomínejte na pravidelný pohyb. Svižná procházka nebo jógové protažení na podložce budou balzámem nejen pro vaše tělo, ale i duši. Dny se zkracují, proto se nalaďte na rytmy přírody a zkuste chodit dřív spát. Sem tam si dopřejte uvolňující olejovou masáž a užívejte si teplou vanu. A více odpočívejte! I kdyby to mělo být jen pár minut s nohami opřenými o zeď a s klidnou myslí.
Ranní jáhlová kaše se švestkovým rozvarem
Ingredience (na 2 porce):
- 100g jáhel (v suchém stavu)
- 1 – 2 datle
- špetka soli
- kousek vanilkového lusku (semínka z něj)
- lžička ghí nebo másla
- 5 čerstvých švestek
- 2 sušené švestky
- 1 hvězdička badyánu
- 2 hřebíčky
- špetka skořice
Postup:
Jáhly jednou nebo dvakrát propláchneme v cedníku vařící vodou, abychom je zbavili případné hořkosti. Dáme do hrnce, přidáme na malé kousky nakrájené datle (bez pecky), sůl a vanilku. Přidáme vodu, aby sahala tak 2cm nad jáhly, přiklopíme a vaříme do změknutí a vsáknutí vody. Trvá to tak 15 – 20 min a jáhly přitom není třeba míchat! Jen kontrolujeme, aby se voda úplně nevypařila…
Ve vedlejším menším hrnci nebo hlubší pánvi mezitím připravíme švestkový rozvar. Nakrájíme čerstvé švestky na čtvrtiny a sušené na malé kousky a společně s kořením a trochou vody vložíme do hrnce, přiklopíme a dusíme. Trvá to přibližně 5 minut. Můžeme nechat přebytečnou tekutinu odpařit, chceme-li rozvar hustší.
Pak už jen do hotové kaše přidáme kousek másla nebo ghí, můžeme zjemnit mlékem nebo smetanou, podle chuti dosladit medem nebo jarorovým sirupem. Porci kaše ozdobíme na talíři rozvarem a můžeme přidat, tak jako je na obrázku, i lžičku ořechového másla, opečené mandlové plátky a mák. Švestky v kombinaci s mákem jsou chuťově neodolatelné a navíc mák je skvělým zdrojem vápníku.
Pečená podzimní zelenina
U tohoto receptu vlastně můžete použít jakoukoli zeleninu, která se peče přibližně stejně dlouhou dobu. Není třeba se držet té kterou jsem použila já. Berte to spíš jako inspiraci.
Použila jsem mrkev, červenou řepu, batáty (sladké brambory), kořenovou petržel, cuketu a červenou cibuli. Skvělá by byla i dýně Hókaidó, ale ta v době, kdy jsem recept tvořila, byla ještě na zahrádce a příliš maličká ☺.
Všechnu zeleninu nakrájíme na přibližně stejně velké kousky jakéhokoli tvaru. Já dělám nejčastěji takové „hranolky“. Dáme do pekáčku a posypeme bylinkami nebo kořením podle chuti. Na batáty dávám ráda uzenou papriku, na řepu tymián, na petržel a mrkev pískavici nebo římský kmín a na dýni rozmarýn nebo šalvěj. Použijte ale cokoli, co vám ladí a chutná. Kdo má rád vůni pečeného česneku, může přidat 2 – 3 stroužky i se slupkou. Pak zeleninu zhusta zalijte olivovým olejem a dejte do trouby vyhřáté na 200 stupňů. Pečte za občasného promíchání asi 45 minut, až bude zelenina měkká, ale i zároveň trochu vypečená do křupava. Ke konci pečení zeleninu zlehka osolte a sladkost můžete podtrhnout pár kapkami javorového sirupu. Obzvlášť to prospěje dýni, batátům a řepě. Vyndejte stroužky upečeného česneku.
Podávejte s nejrůznějšími zdravými dipy či pomazánkami, jako je třeba hummus, pomazánka z červené řepy nebo guacamole (avokádový dip).
Zelenina je skvělá samostatně, i jako součást teplého salátu, nebo jako perfektní zdravá příloha.