Kouzlo přítomného okamžiku
Jít ven pročistit si hlavu, nadechnout se čisté esence přírody. V lese, u řeky, kdekoli, kam mě nohy zavedou. Vědí totiž, kde mi bude v daný moment nejlépe k rozjímání. Kde se snadno zkoncentruji na dech a skrz něj napojím sama na sebe. Pak už jenom jsem, tady a teď. . .
Mohlo by se zdát, že čas, kdy se jdu provětrat, nemá s jógovou praxí nic společného. Opak je pravdou, pojmu-li procházku jako očistu od myšlenek, uvolnění se v nekonečném prostoru ticha a dám-li pozornosti možnost obrátit se směrem dovnitř. Začínám vnímat vůni, barvy, teplotu, chování těla v pohybu chůze, prožívám. Dostávám se do stavu totálního zklidnění, stávám se pozorovatelkou detailů uvnitř i vně.. Každá vteřina je jedním velkým zážitkem, jako by se čas zastavil. Vstupuji do meditace.
Ráda bych Vás tímto inspirovala k vědomému prožití času stráveného venku, třeba i na cestě do zaměstnání, která Vám může být nástrojem k praxi tří stupňů jógové cesty:
Prátjáhára = pozornost směrem dovnitř
Dhárána = koncentrace
Dhjána = meditace
Text a fotografie: Kateřina Voňavková