Flow jóga

Aneta naskočila na jógovou vlnu před 11 lety a krátce na to ji začala jako lektorka s nadšením šířit i mezi ostatní. Na józe miluje její univerzálnost a zároveň variabilitu. To, že jógu lze praktikovat kdykoliv a kdekoliv, že může být pokaždé jiná a že je odpovědí a řešením na všechno, nepohodu těla i duše.
Aneta má ráda dynamickou i jemnou jógu v závislosti na aktuálním naladění. V poslední době jí velmi baví vnášet do jógy ženskou esenci a propojovat praxi s ženskou proměnlivostí. Jóga je pro Anetu hlavně o prožitku, o vnímání vlastního těla a laskavé péči sama o sebe.
To vše přináší i do svých lekcí, kterými provází intuitivně, s ohledem na potřeby praktikujících. Vede k vědomému pohybu a jeho propojení s dechem, k umění být v plné přítomnosti a podpoře vnitřního klidu. Na svých lekcích ráda dopřává praktikujícím relaxaci za zvuku léčivých nástrojů.

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Jógu jsem objevila před 11 lety na lekci power jógy v Pardubicích a od té doby měla mé pravidelné místo v rozvrhu i v mém srdci. Kromě power jógy mě v mých začátcích nadchla i ashtanga jóga. Asi žádný jiný sport mě takhle nechytil na první dobrou, a to sportuji odmalička a mám i vystudovanou vysokou školu se zaměřením na tělesnou výchovu a sport. A ano, ze začátku jsem brala jógu jako sport a bylo to pro mě hlavně o tělesné stránce věci, nicméně velmi brzy jsem pocítila velký přesah do celého mého života, každodenního myšlení i jednání.

Když mě pak lektorka, ke které jsem chodila na lekce, poprosila o záskok, byla to výzva, která mi ukázala, že to je “to ono, to pravé”. A tak jsem si udělala kurz pro instruktory a již 10 let vedu lekce jógy – power jógy, vinyasa flow jógy, lekce pro těhotné, teen jógy, baby jógy… Když se ohlédnu, je za mnou již tolik krásných jógových příležitostí a setkání, za které nepřestávám být vděčná a vím, že ještě hodně přede mnou. Aktuálně mě velmi baví ženská esence v józe, plním si sny realizací jógových víkendů a plánuji další úžasné věci.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Holubí král, Pes hlavou dolů a obrácené pozice.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Sklenice teplé vody s citronem po ránu a hrnek zeleného, nebo bylinkového čaje. Aspoň jeden krátký taneček na oblíbenou hudbu :-).

Jaká kniha Tě inspiruje?

Knihy o ženské cykličnosti od Mirandy Gray – Cyklická žena a Rudý měsíc. Oddechová Dalajlamova kočka od Davida Michie. A aktuálně kniha Alchymie sebelásky od Lucie Harnošové.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Krkonoše, kam jezdím dost často a mám je spojené se spoustou krásných zážitků. A také můj rodný domov u rodičů ve vesničce u Pardubic, kam se moc ráda vracím.

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Růžová, bílá, černá, džínově modrá.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Na vegetariánské kuchyni, ač nejsem zapřísáhlou vegetariánkou, vyhledávám ji nejvíc. Taky miluju sushi a neodolám dobré kávě a dortu.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Bez klíčů :-). A oblíbených náramků.

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Pomáhá mi vracet se k sobě, k tomu, kdo jsem a kam směřuji. Když se cítím zahlcená, nejistá, ve stresu…vím, že je tu dech, který mi pomůže ukotvit se uvnitř sebe. A když můžu přidat vědomý pohyb, rozproudit energii, nebo naopak zklidnit a uvolnit napětí, je to nejvíc krásný každodenní nástroj, jak být spokojená ve svém těle i ve svém životě.

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Moje cesta k joźe byla dlouhá, ale nakonec jsem si jí našla. Už od malička jsem byla vedená k pohybu a cvičení – takže jsem prošla přes gymnastiku, balet, pilates, body balance až ke scénickému tanci, a nakonec jsem se zastavila u jógy a u ní jsem už zůstala. Zamilovala jsem si jí.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Nedokážu vybrat jen jednu nejoblíbenější pozici – ale mezi ty, ve kterých je mi úplně nejlépe patří Královský holub, Mořská víla, Pes hlavou dolů, Padlý trojúhelník a Bojovník 2.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Každé ráno zelený čaj – bez něj bych se úplně neprobudila. Čtení zpráv. Raní posezení s rodinou společně u jednoho stolu. A dennodenní rituál mi tvoří hlavně můj pes.

Jaká kniha Tě inspiruje?

Zdroj od Ayn Rand, Ženy, které běhaly s vlky od Clarissa Pinkola Estés, Pýcha a předsudek od Jane Austenové, Harry Potter – J.K. Rowlingová a spousty dalších.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Doma – mezi mými nejbližšími. V lese, v přírodě. A pak francouzská Provence. Tam to zbožňuju.

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Nejvíc mám ve skříni asi tmavší barvy a černou. Ale najdou se tam i veselejší a světlejší barvy. Necítím se vůbec dobře v zářivých a neonových barvách – takže ty u mně ve skříni nejsou.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Nejsem obecně moc na sladké. To jím hodně vyjímečně. Ale mám hrozně moc ráda olivový olej a veškerou zeleninu (v poslední době ujíždím na rukole a avokádu). Miluju sushi, které jsem začala mít ráda díky mému příteli a naučil mě si ho i doma udělat. To je opravdu velká láska. A pak jsem hrozně moc masožravá – bez masa bych byla nešťastná. Takže salát, sushi a hovězí steak je pro mě asi největší blaho 🙂

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Bez kabelky, kde mám skoro všechno. A bez pusy (i od psa) 🙂

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Dává mi do života řád a klid. A určitým způsobem i odpočinek a radost.

Své lekce složené z meditace, pranájámy, ásán a relaxace Katka vede intuitivně s ohledem na denní dobu, vnitřní rozpoložení a fyzickou kondici klientů. Její jógovou cestu velkou měrou ovlivnilo dlouhodobé poznávání Asie, které ji kromě osobního vývoje prohloubilo praxi v meditačních technikách získaných v několika meditačních centrech. Stejně jako v životě se i v učení jógy inspiruje vlastním nitrem v propojení s vnějším světem.

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Lekce jógy jsem si našla před osmi lety za účelem kompenzace výkonnostních sportů. Záhy, při prvních pokusech o zastavení a krocích ke ztišení, jsem pochopila, že uřícené bolavé tělo mi pouze reflektovalo nevyrovnanou mysl a potlačený hlas duše.

Ne náhodou moje lektorská cesta začala učitelských kurzem aštanga jógy. Mému prvnímu průvodci Láďovi Pokornému vděčím za ten nejlepší základ, který odstartoval moje velké učení. Disciplínou, prací na sobě a samotným vývojem jsem přehodila výhybku ke statické jin józe a získala prostor ke vnímání a upřímnému přiznání kdo jsem a co (tady) dělám. Od té doby se praxí ásán nejraději nechávám vést hlasem těla. Když se dostanu do situace, kdy ho kvůli odpojení neslyším, s pokorou se nechám vést učitelem intuicí vybraným, protože právě ten mi v danou chvíli má nejvíce co předat.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Všechny stojné, uzemňovací pozice mě vrací do rovnováhy a jsou mi potvrzením, že jistá si můžu být jen sama sebou.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Zelený čaj z jihoindických plantáží v mém oblíbeném půllitrovém hrnku s motivem levandule. Od prvních měsíců v Asii, kde život plyne pomaleji a snad i díky tomu, se učím být bdělá. Denně medituji v sedě a tichu, procházkou v přírodě i v běžných činnostech, které si nevědomky automatizujeme.

Moc ráda připravuji zdravé, pestré jídlo, ideálně i pro další strávníky, a to si pak dlouze vychutnávám/e.

Jaká kniha Tě inspiruje?

Kdysi mi do rukou přišla kniha Rudý měsíc. Tenkrát jsem ji neocenila a odložila. Nebyl na ni ještě čas. Po deseti letech ji můžu zařadit na svém osobním žebříčku mezi jednu z nejinspirativnějších knih.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Tady, v rodné zemi vždy s velkou radostí vyjedu do Brna – Brníčka ☺ a o skok dál na Pálavu.

Ve světě je mým domovem pro zlaté chrámy známá země Myanmar. Tam jsem si došla k velkým osobním poznáním a uvědoměním. S obrovskou úctou trávím hodiny ve velkolepém chrámu Schwedagon v největším městě Yangon. Za osobitostí a srdečností se s láskou vracím do starověkého městečka Bagan, kde je tak přirozené se sžít s esencí buddhismu v podobě dob dávných i současných. Pouhou vzpomínkou mi zamrazí…

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Mám ráda barevnost a vzory. Poslední dobou dávám přednost pastelovým barvám a neobyčejně dobře se cítím v bílém. Mám za sebou ale i éru „černá od hlavy až k patě“ ☺.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

S velkým překvapením od příjezdu z Asie zjišťuji, že slabost pro kvalitní víno, zmrzlinu a čokoládu mě opustila a vlastně si neuvědomuju nic, co by je nahradilo. Co vím, je skutečnost, že neodolám oříškům, sušeným rajčatům a olivám.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Od dveří bytu se vracím pro náramek nebo prstýnek, které pro mě mají zvláštní symboliku.

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Ačkoli vnímám jógu jako životní styl, je rozdíl ji žít v Asii a ve střední Evropě. Po dlouhých měsících v Myanmar, v kompletně odlišné kultuře s vyšší energetickou vibrací mi jóga pomáhá s adaptací s větší lehkostí a snesitelněji.

Poprvé s jógou se Petra setkala před 16 lety. Bylo to při lekci powerjógy s Václavem Krejčíkem a od té doby má místo v jejím srdci. Dala jejímu životu vnitřní klid a pomáhá ji vystupovat z vlastní komfortní zóny a tím jít dále. To, že se nakonec odhodlala být lektorem, považuje za jedno z nejlepších rozhodnutí v životě. S láskou a úsměvem ji předává ostatním.

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

První jógovou lekci jsem si užila před 16 lety, do dnes si pamatuji pocit, když jsem z ní odcházela – jako bych měla křídla, druhý den už to bylo trochu jinak, ale byla to láska na první pohled. Od té doby trvá… Každý den… I když, ne vždy na podložce.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Pozice blaženosti.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Ranní káva a večery s knihou v posteli.

Jaká kniha Tě inspiruje?

Knihy jsou mým každodenním společníkem, v každé knize se dá nalézt inspirující myšlenka.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Příroda – stromy, pole, louky, řeky, jezera…

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Můj šatník je velmi barevný.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Káva.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Bez oblečení 🙂

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Jóga mi pomáhá nalézat vnitřní klid a učí mě neustále pracovat s myšlenkami…

Jóga přišla Anetě do života nenápadně před 7 lety, už v něm zůstala a získala v něm čestné místo. Jóga je pro ni terapií, setkáním sama se sebou, hýčkáním sebe sama. 

Jóga je podle Anety především o jemnosti sama k sobě, respektu k vlastnímu tělu, duši i mysli. A tak s veškerou pokorou vždy poslouchá, co v daném okamžiku potřebují, což se snaží předávat i dál. Věnuje se především jemné hatha józe, vždy s ohledem na příchozí jogíny, a dětské józe.

Velkou inspirací a učiteli jsou na její jógové cetě především Irena Jarská, Veronika Carmanová a Jana Kopecká. 

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Józe jsem se začala věnovat v 16 letech, tedy v roce 2012. Už od prvních lekcí jsem věděla, že je to něco, s čím je můj život “lepší”, a to mě neopustilo dodnes. Zatím mě na mé jógové cestě nejvíce ovlivnila má první učitelka Irena Jarská.
Od roku 2016 se věnuji také józe s dětmi, která mě velmi nabíjí. Cítím, že to má smysl a děti mi veškerou energii vrací mnohonásobně. V červnu 2018 jsem zakončila Školu jógy pod vedením Veroniky Carmanové a Jany Kopecké a stala jsem se lektorkou hatha jógy, čímž se mi otevřely dveře k předávání jógy také dospělým.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

To se v průběhu času hodně mění, ale takové dvě stálice jsou pozice dítěte a stoj na hlavě. V dítěti se vždy naplno uvolním, vydechnu. Ve stoji na hlavě zase nacházím nové pohledy na věc, někdy doslova :). Také mám ráda záklony.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Rituály miluju a jsou pro mě důležité. Nejraději mám svůj ranní rituál, kdy si vyhradím čas hned po probuzení, uvařím si dobrý čaj, zapálím svíčku, někdy si pustím mantry, jindy jsem v tichu a praktikuju jógu. Někdy je to meditace a jemné protažení, někdy dynamičtější jóga, záleží, na co se zrovna cítím. Ideálně toto celé trvá kolem půl hodiny, ale zvládnu vše i během pěti minut. Důležité pro mě je hezky začít den.

Dalším mým milovaným rituálem je odpolední šálek kávy, který si vychutnávám buď sama se sebou nebo s přáteli, a užiju si naplno chuť a vůni kávy, což mě nabije a naladí na další část dne.

Jaká kniha Tě inspiruje?

To jsou bez váhání Čtyři dohody. Mám pocit, že v té knize je řečeno vše a je v ní obsaženo tolik moudrosti, že bych ji mohla přečíst tisíckrát a pořád bych nepochytila všechno. Miluju i její audio verzi od Jardy Duška, tu poslouchám v autě skoro každý den.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Nedokážu vybrat jen jedno, mám spoustu oblíbených míst, hlavně v přírodě. Mám ráda pole za naším domem, jihočeské lesy a rybníky, jihomoravské vinice a kopečky. Moc ráda cestuju, po Česku i po světě, a objevuju nová místa a hezké výhledy, ať už na lesy a kopce nebo třeba na oceán.

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Černá. Ráda bych řekla nějakou světlejší barvu, ale mám tendenci si téměř vše koupit v černé – aniž bych věděla proč. Mám ráda ale také béžovou a bílou, výraznější barvy nenosím skoro vůbec. Mám ráda jednoduchost a v barvách a oblékaní to platí obzvlášť, cítím se tak nejlépe.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Rozhodně čokoláda! Nejlépe ta kvalitní s vysokým procentem kakaa. Celkově nikdy neodolám sladké chuti, miluju domácí koláče upečené s láskou a snědené s ještě větší. Taky si často a ráda dopřávám výběrovou kávu, nejčastěji espresso.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Většinou doma nenechám knížku, kterou právě čtu. Často jezdím vlakem do Prahy, a tak si jízdu a veškeré čekání krátím čtením.

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Pomáhá mi vrátit se k sobě, když je toho na mě “venku” moc, pomáhá mi k odpočinku i otevřenější mysli, každý den. Jóga je pro mě velkým pomocníkem a průvodcem životem, který mi mnohokrát pomohl a nikdy nepřestanu být vděčná, že jsme se spolužačkami na gymnáziu rozhodly, že budeme chodit na jógu.

Text i fotografie: Aneta Borovičková

Jak ve své vlastní praxi, tak při lekcích sdílených s ostatními, Petru provází nekonečná zvědavost a radost života. Inspirací jednotlivých lekcí je pro ni vše kolem, co zachytí svými smysly. Spojení hravosti a jedinečnosti jednotlivých lekcích naplňuje její představu přítomného prožití. Lekci ráda nechá dokreslit hudbou různých žánrů a směrů, která nechá splynout pohyb, dech, emoce.

Osobnost, která nejvíce Petru inspiruje a má vliv na její praxi, učení a duchovní růst je Donna Farhi. Společné setkání s Donnou a čas strávený na intenzivním semináři a jejích lekcích je pro ni stále plným zdrojem pro objevování a poznávání nejen jógy, ale i sebe samotné.

Chuť sdílet nejen jógovu zkušenost, ale zároveň otevřít tento svět ostatním ji inspirovala k vytvoření portálu o józe – www.yogapoint.cz

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Jógu mi poprvé představila sestra Dana před 12 lety. Díky Lucii Königové pak vášeň a zápal pro větší poznání nabraly na síle a začala jsem objevovat svoji cestu.

Osud mě zavál až na druhou stranu zeměkoule, na Nový Zéland, kde jsem studovala u Donny Farhi, ženy, kterou jsem znala z knih a jejíž styl jsem do té doby obdivovala jen z dálky a snů.

Mám ráda plynulost a zvědavost pohybu, dělám to, co mi prospívá. Vím, že mohu rozproudit tělo na vlně pohybu a dechu, nebo ho naopak opečovat, počechrat a nechat odpočinout, nabrat sílu. Kouzlo vnímání okamžiku a toho co přináší, je největší učitel.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Každá pozice, která je živá a dýchá, má své kouzlo. Stejně tak pohyb má nekonečnou škálu a je na něm stále co obdivovat a užívat, nemusí ani být nějak “pojmenován”.

Pokud bych měla vybrat, mám ráda pozice, kde je prostor pro srdce, tělo, ramena. Kde je balanc a zároveň síla, kde vynikne tělo jako celek. Takovou pozicí je třeba půl měsíc (ardha chandrasana). Je vznešená, silná a zároveň křehká díky rovnováze. Tělo je otevřené a mysl bystrá. Nemusí být statická, naopak v ní můžete krásně pulzovat a vnímat rytmus dechu.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Rituály pro mě mají velký význam a sílu. Někdy vzniknou úplně necíleně a to je na nich krásné. Jiné naopak vzniknou a vyplynou z našich přání a potřeb. Na některých je třeba pracovat a pečovat o ně. Mám je ráda a svým způsobem mě uklidňují.

Každý den minimálně jednou společně s dětmi a manželem usedáme ke stolu, sdílíme, co nás potkalo, jak jsme se měli a co nás čeká. Většinou to bývá spojeno se svačinou či večeří a je to poměrně živé, nestrojené, spontánní.

Jaká kniha Tě inspiruje?

U mě je to tak, že každá kniha je připravena na to ji otevřít znovu a znovu. Mým “hříchem” je, že knihy nedočítám anebo je čtu od konce :-D. Proto mám ráda knihy, které je možno otevřít kdekoliv. Jednou takovou, která mě neustále překvapuje a baví svou hloubkou jsou Dopisy Olze od Václava Havla.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Místo, kde je mi dobře, je tam, kde jsou moji blízcí, kde se cítím bezpečně a láskyplně. Je tomu tak v mém rodném domě u rodičů, kam se stále ráda vracím. Zároveň je mým srdečním místem náš domov, kde vznikají nové rituály a tradice jak pro naše děti, tak pro nás s manželem.

Návrat domů je vždy to nejvíc místo!

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Dlouho jsem se v barvách hledala a vyzkoušela různé kombinace. Teď se nejlépe cítím v tom, co je jednoduché, čisté, jemné a klidné. Bílá v kombinaci s šedou a černou pro mě nejsou barvy nudy či bezvýraznosti, ale naopak elegance a vyzrálosti.

V nich mohu být sama sebou, zářit a dát prostor svým projevům, emocím a prožitkům. Nic je neruší, neumocňuje, nechají vyniknout osobnost.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Jídlo, které mi opravdu udělá radost, je cokoliv s mákem a cokoliv s máslem. Miluji čerstvý chléb a buchty, teplé z trouby…

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Jako matka tří dětí jsem často vycházela ven s ledasčím a o mnohém ani často netušila, ale postupně se vytříbilo na sympatické minimum.

Při odchodu jsem si vždycky uvědomila, že skoro nedýchám, a tak jsem si přidala pořádný nádech a výdech. Uvědomila jsem si, že to je TO, co mi pro cestu chybí, čeho se mi nedostává a přitom to mám hned “po ruce”. Uvědomění nádechu a výdechu mi pomáhá předtím, než se někam vypravím.

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Nevím, jestli je to jóga, co pomáhá, nakonec jsme to stejně my sami, kdo si poradí. Jóga nás může nasměrovat, na něco nám odpovědět nebo ulevit. Má nekonečně podob, je všude kolem nás a v nás. To jak ji vnímáme se potom může odrazit i v lepším prožitku, ale nemusí to tak být vždy. Ke mě přivádí vědomou pozornost, učení prožívání přítomného okamžiku a možnost prospět fyzickému zdraví. Každý den je jiný, ale vše má svůj čas a tempo. Hlavní je mít otevřené oči, srdce a nepochybovat.

Ve svých lekcích Dana propojuje dynamickou vinyasu s prvky terapie, soustředí se na sladění dechu s pohybem, nalézání vnitřního klidu a ukotvení se v přítomném okamžiku. Lekce mohou být silné i jemné, fyzicky náročné i odpočinkové, podle potřeby a záměru praktikujících. Jejím záměrem je pomoci svým studentům v sobě objevit vnitřní sílu a nadhled. Najít sám sebe.

Dana se s jógou potkala úplnou náhodou v roce 2002 a od té doby se jí intenzivně věnuje. V roce 2005 vystudovala v USA pod vedením mezinárodně uznávaného lektora Maxe Stroma  instruktorský kurz vinyasa flow jógy. Dodnes je pro ni Max velkou inspirací a učitelem nejen při jógové praxi na podložce, ale i v každodenním životě. V dalších letech vystudovala 300-hodinový Svastha Yoga Therapy Program s Ganeshem Mohanem. Lektorování se věnuje už více jak 10 let a v roce 2013 založila Jóga studio Poděbrady.

Více informací o Daně najdete na www.danayoga.cz

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Jógu jsem potkala úplně náhodou v roce 2002. Moje kamarádka nás přihlásila na kurz aštanga jógy. Vůbec jsem netušila, do čeho jdu. Ale už od prvního pozdravu slunce, jsem byla nadšená a věděla jsem, že tohle mě bude bavit. A baví mě to už 17 let. Lektorů, kteří mě obohatili svými znalostmi a zkušenostmi je mnoho, ale nejvýznamnějším z nich je určitě Max Strom. Od něho jsem se naučila nejen základy vinyasa flow jógy, ale hlavně významu dechu jak v jógové praxi, tak v každodenním životě. A to je asi můj styl – flow jóga, ať už pomalá nebo dynamická, jemná nebo silná, ale vždy protknutá tkaničkou dechu, s přesahem do reálného bytí.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Pes hlavou dolů. Tohle je stálice mého repertoáru a odpověď, která se už roky nemění. Samozřejmě je mnoho úžasných pozic, které mě baví, inspirují, posouvají, vyzývají, ale tato zdánlivě banální pozice je pro mě prostě nej. Můžete si ji udělat kdykoli a kdekoli. Když mě bolí záda, narovná mě pes. Když mě bolí hlava, bolest se zmírní v psovi. Když mi věci přerůstají přes hlavu, v psovi získám nadhled. Když mi dochází trpělivost v banalitách, pes mě zklidní.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Ranní hrnek kávy. Její vůně i chuť mi otevřou oči. Vím, že mnohem zdravější je po ránu sklenice vlažné vody s citronem. Zkoušela jsem ji, ale vydržím to vždy jen pár dní a stejně se přitom těším na hrnek dobré „brazilské“. Takže jsem se rozhodla, že si budu užívat svůj ranní rituál bez výčitek a den tak začíná příjemně a voňavě.

Jaká kniha Tě inspiruje?

Zcela určitě „Life worth of breathing“ od Maxe Stroma. V doslovném překladu „Život, který stojí za to dýchat“. Bohužel ještě není dostupná v češtině, ale pokud umíte jen trochu anglicky, zkuste se začíst. Stojí to za to!

Jaké je Tvé srdeční místo?

Domov. Místo, ve kterém žiju se svými dětmi. Ráda cestuji, nebo jsem neustále v „běhu“, a domov je zázemí, kde umím zastavit, na chvilku vypnout a dobít baterky.

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Černá, bílá a džínově modrá. Jejich kombinace je nesmrtelná. Modrá mi prý jde k očím, ale to musí posoudit kolemjdoucí ☺. Nicméně v poslední době jsem překvapivě koupila několik kousků v růžové a nosím ji ráda (to „překvapivě“ souvisí s faktem, že všichni, kdo mě znají, vědí, že to není tak dávno, co jsem z růžové barvy měla kopřivku ☺).

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Když řeknu zelenina, tak se budete smát, ale já ji opravdu miluju a potřebuju ji ke každému jídlu, pomalu i k ovocným knedlíkům ☺. Ale to asi není „hřích“. Mezi ty patří určitě hořká čokoláda a víno.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Bez vůně. Mojí oblíbenou je už hodně let Chanel No. 5. A i když ji používám denně, neomrzí mě, na rozdíl od jiných značek. A tak zůstávám věrná už 20 let!

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Dnes a denně. I když není vždycky čas na jógovou praxi na podložce, vždy mě inspiruje při zvládání každodenních situací. Pomáhá mi ustát nesnadné nebo nepříjemné chvíle, učí mě mít ráda sama sebe v celé své nedokonalosti, nebýt na sebe tak přísná. Někdy je potřeba rozbalit podložku a vypotit to ze sebe, někdy stačí jen chvíli klidně dýchat, někdy mi psaní deníku pomáhá k sebereflexi, někdy krátká meditace přinese odpovědi na nevyřčené otázky. Důležité je naslouchat. Sama sobě, Bohu, vesmíru … nezáleží, jak si to nazveme, podstatné je, že otevřu srdce a jsem.