Flow jóga

Ve svých lekcích se Dana zaměřuje na jógu jako cestu k dlouhému, zdravému a kvalitnímu životu. Vědomě propojuje dynamickou vinyasu s jógovou terapií a psychologií. Jejím cílem je vést studenty k plynulému spojení dechu s pohybem, k nalezení vnitřního klidu a k ukotvení v přítomném okamžiku. Lekce mohou být posilující i jemné, fyzicky náročné i odpočinkové – vždy podle potřeb a záměrů praktikujících. Jejím přáním je pomoci studentům objevit vlastní vnitřní sílu, nadhled a cestu k sobě samým.

S jógou se Dana setkala v roce 2002 a od té doby ji provází jako každodenní součást života. Více než 15 let se věnuje lektorství a v roce 2013 založila v Poděbradech jógové studio Jóga Prostor. V roce 2005 absolvovala instruktorský kurz vinyasa flow jógy v USA pod vedením světově uznávaného učitele Maxe Stroma. Následně rozšířila své vzdělání o 300hodinový program Svastha Yoga Therapy s Ganeshem Mohanem a dále o semináře zaměřené na jin jógu, mindfulness a vztah mezi jógou a traumatem.

Od roku 2020 studuje šestiletý psychoterapeutický výcvik Life Dynamic v Praze. Ve své soukromé praxi se věnuje holistické péči o tělo i duši prostřednictvím jógy, mindfulness a terapie. Více informací o Daně najdete na www.terapie-joga.cz

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Jógu jsem potkala úplně náhodou v roce 2002. Moje kamarádka nás přihlásila na kurz aštanga jógy. Vůbec jsem netušila, do čeho jdu. Ale už od prvního pozdravu slunce, jsem byla nadšená a věděla jsem, že tohle mě bude bavit. A baví mě to už 17 let. Lektorů, kteří mě obohatili svými znalostmi a zkušenostmi je mnoho, ale nejvýznamnějším z nich je určitě Max Strom. Od něho jsem se naučila nejen základy vinyasa flow jógy, ale hlavně významu dechu jak v jógové praxi, tak v každodenním životě. A to je asi můj styl – flow jóga, ať už pomalá nebo dynamická, jemná nebo silná, ale vždy protknutá tkaničkou dechu, s přesahem do reálného bytí.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Pes hlavou dolů. Tohle je stálice mého repertoáru a odpověď, která se už roky nemění. Samozřejmě je mnoho úžasných pozic, které mě baví, inspirují, posouvají, vyzývají, ale tato zdánlivě banální pozice je pro mě prostě nej. Můžete si ji udělat kdykoli a kdekoli. Když mě bolí záda, narovná mě pes. Když mě bolí hlava, bolest se zmírní v psovi. Když mi věci přerůstají přes hlavu, v psovi získám nadhled. Když mi dochází trpělivost v banalitách, pes mě zklidní.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Ranní hrnek kávy. Její vůně i chuť mi otevřou oči. Vím, že mnohem zdravější je po ránu sklenice vlažné vody s citronem. Zkoušela jsem ji, ale vydržím to vždy jen pár dní a stejně se přitom těším na hrnek dobré „brazilské“. Takže jsem se rozhodla, že si budu užívat svůj ranní rituál bez výčitek a den tak začíná příjemně a voňavě.

Jaká kniha Tě inspiruje?

Zcela určitě „Life worth of breathing“ od Maxe Stroma. V doslovném překladu „Život, který stojí za to dýchat“. Bohužel ještě není dostupná v češtině, ale pokud umíte jen trochu anglicky, zkuste se začíst. Stojí to za to!

Jaké je Tvé srdeční místo?

Domov. Místo, ve kterém žiju se svými dětmi. Ráda cestuji, nebo jsem neustále v „běhu“, a domov je zázemí, kde umím zastavit, na chvilku vypnout a dobít baterky.

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Černá, bílá a džínově modrá. Jejich kombinace je nesmrtelná. Modrá mi prý jde k očím, ale to musí posoudit kolemjdoucí ☺. Nicméně v poslední době jsem překvapivě koupila několik kousků v růžové a nosím ji ráda (to „překvapivě“ souvisí s faktem, že všichni, kdo mě znají, vědí, že to není tak dávno, co jsem z růžové barvy měla kopřivku ☺).

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Když řeknu zelenina, tak se budete smát, ale já ji opravdu miluju a potřebuju ji ke každému jídlu, pomalu i k ovocným knedlíkům ☺. Ale to asi není „hřích“. Mezi ty patří určitě hořká čokoláda a víno.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Bez vůně. Mojí oblíbenou je už hodně let Chanel No. 5. A i když ji používám denně, neomrzí mě, na rozdíl od jiných značek. A tak zůstávám věrná už 20 let!

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Dnes a denně. I když není vždycky čas na jógovou praxi na podložce, vždy mě inspiruje při zvládání každodenních situací. Pomáhá mi ustát nesnadné nebo nepříjemné chvíle, učí mě mít ráda sama sebe v celé své nedokonalosti, nebýt na sebe tak přísná. Někdy je potřeba rozbalit podložku a vypotit to ze sebe, někdy stačí jen chvíli klidně dýchat, někdy mi psaní deníku pomáhá k sebereflexi, někdy krátká meditace přinese odpovědi na nevyřčené otázky. Důležité je naslouchat. Sama sobě, Bohu, vesmíru … nezáleží, jak si to nazveme, podstatné je, že otevřu srdce a jsem.

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

První jógovou lekci jsem si užila před 16 lety, do dnes si pamatuji pocit, když jsem z ní odcházela – jako bych měla křídla, druhý den už to bylo trochu jinak, ale byla to láska na první pohled. Od té doby trvá… Každý den… I když, ne vždy na podložce.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Pozice blaženosti.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Ranní káva a večery s knihou v posteli.

Jaká kniha Tě inspiruje?

Knihy jsou mým každodenním společníkem, v každé knize se dá nalézt inspirující myšlenka.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Příroda – stromy, pole, louky, řeky, jezera…

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Můj šatník je velmi barevný.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Káva.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Bez oblečení 🙂

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Jóga mi pomáhá nalézat vnitřní klid a učí mě neustále pracovat s myšlenkami…

Jóga je podle Anety především o jemnosti a laskavosti sama k sobě, respektu k vlastnímu tělu, duši i mysli, a to se snaží předávat i dál ve svých lekcích. Potkáte ji na osvěžujících ranních a jemných, relaxačních večerních lekcích.

Lekce jógy vede Aneta od roku 2019, ve svých lekcích vychází především z hatha jógy, kterou studovala v pražské Karma škole jógy. V průběhu let se dále vzdělává především v oblasti jin jógy, terapeutické jógy a (nejen) jógových přístupů k práci se stresem a přetížením.

Záměrem Anetiných lekcí je především dopřát klientům prostor pro zpomalení, zastavení se. Uvolněné, spokojené tělo a tišší mysl jsou cíle, které spojují každou Anetinu lekci.

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Józe jsem se začala věnovat v 16 letech, tedy v roce 2012. Už od prvních lekcí jsem věděla, že je to něco, s čím je můj život “lepší”, a to mě neopustilo dodnes. Zatím mě na mé jógové cestě nejvíce ovlivnila má první učitelka Irena Jarská.
Od roku 2016 se věnuji také józe s dětmi, která mě velmi nabíjí. Cítím, že to má smysl a děti mi veškerou energii vrací mnohonásobně. V červnu 2018 jsem zakončila Školu jógy pod vedením Veroniky Carmanové a Jany Kopecké a stala jsem se lektorkou hatha jógy, čímž se mi otevřely dveře k předávání jógy také dospělým.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

To se v průběhu času hodně mění, ale takové dvě stálice jsou pozice dítěte a stoj na hlavě. V dítěti se vždy naplno uvolním, vydechnu. Ve stoji na hlavě zase nacházím nové pohledy na věc, někdy doslova :). Také mám ráda záklony.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Rituály miluju a jsou pro mě důležité. Nejraději mám svůj ranní rituál, kdy si vyhradím čas hned po probuzení, uvařím si dobrý čaj, zapálím svíčku, někdy si pustím mantry, jindy jsem v tichu a praktikuju jógu. Někdy je to meditace a jemné protažení, někdy dynamičtější jóga, záleží, na co se zrovna cítím. Ideálně toto celé trvá kolem půl hodiny, ale zvládnu vše i během pěti minut. Důležité pro mě je hezky začít den.

Dalším mým milovaným rituálem je odpolední šálek kávy, který si vychutnávám buď sama se sebou nebo s přáteli, a užiju si naplno chuť a vůni kávy, což mě nabije a naladí na další část dne.

Jaká kniha Tě inspiruje?

To jsou bez váhání Čtyři dohody. Mám pocit, že v té knize je řečeno vše a je v ní obsaženo tolik moudrosti, že bych ji mohla přečíst tisíckrát a pořád bych nepochytila všechno. Miluju i její audio verzi od Jardy Duška, tu poslouchám v autě skoro každý den.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Nedokážu vybrat jen jedno, mám spoustu oblíbených míst, hlavně v přírodě. Mám ráda pole za naším domem, jihočeské lesy a rybníky, jihomoravské vinice a kopečky. Moc ráda cestuju, po Česku i po světě, a objevuju nová místa a hezké výhledy, ať už na lesy a kopce nebo třeba na oceán.

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Černá. Ráda bych řekla nějakou světlejší barvu, ale mám tendenci si téměř vše koupit v černé – aniž bych věděla proč. Mám ráda ale také béžovou a bílou, výraznější barvy nenosím skoro vůbec. Mám ráda jednoduchost a v barvách a oblékaní to platí obzvlášť, cítím se tak nejlépe.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Rozhodně čokoláda! Nejlépe ta kvalitní s vysokým procentem kakaa. Celkově nikdy neodolám sladké chuti, miluju domácí koláče upečené s láskou a snědené s ještě větší. Taky si často a ráda dopřávám výběrovou kávu, nejčastěji espresso.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Většinou doma nenechám knížku, kterou právě čtu. Často jezdím vlakem do Prahy, a tak si jízdu a veškeré čekání krátím čtením.

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Pomáhá mi vrátit se k sobě, když je toho na mě “venku” moc, pomáhá mi k odpočinku i otevřenější mysli, každý den. Jóga je pro mě velkým pomocníkem a průvodcem životem, který mi mnohokrát pomohl a nikdy nepřestanu být vděčná, že jsme se spolužačkami na gymnáziu rozhodly, že budeme chodit na jógu.

Text i fotografie: Aneta Borovičková

Iris učí vinyasa flow jogu. Praxe propojení dechu s pohybem jí vyhovuje v jakémkoli tempu. Podle skupiny klientů volí jemnou nebo dynamickou flow a některé lekce konkrétně zaměřuje na přetížené oblasti. Stejně jako vinyasa je pro ní typické zastavení a výdrže v pozicích, které kombinuje s posílením celého těla. Dříve se věnovala dynamické józe a józe pro sportovce. Vzhledem ke svým sportovním aktivitám v ní našla skvělou parťačku pro mentální i fyzickou přípravu a uvolnění celého těla. V současnosti je jí bližší jemnější praxe s koncentrací na dech, s cílem posílení středu těla a celkové harmonizace.

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Jógu praktikuju 13 let a je mi nejpřirozenější dynamická vinyasa jóga. V posledních 3 letech mě nejvíce ovlivnila Veronika Ševčíková a Blanka Janíčková. Veronika mě dovedla k myšlence stát se instruktorem a u Blanky jsem studovala. Obě mě inspirovaly životním přístupem k sobě a vedením druhých.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Širšásana – stoj na hlavě. Trvalo mi půl roku, než jsem překonala strach se do této pozice dostat a o to víc v ní cítím. Širšásana čaruje s tělem a má skvělý vliv na mozek, ale dle slov André Van Lysebetha: prý „z idiota génia neudělá“. 🙂 A mám ji ráda také proto, že je jednoduše dobrý, postavit se občas na hlavu a podívat se na věc z druhé strany.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Dopolední Chai Masala Tea, odpolední procházka se psem a Sankalpa před spaním.

Jaká kniha Tě inspiruje?

Michal Ajvaz – Návrat starého varana.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Jedno místo u jednoho jezera pod jednou břízou. Nikdo tam nechodí, tak mu říkám „Moje“. Vracím se tu k dětství a srovnám si vždy vše, co je potřeba.

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Když otevřu skříň, mám většinou pocit, že tam nic na sebe nemám. 🙂 Žádná barva mu nevládne. Spíš jen jednoduchost.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Na všem, co má šťávu.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Jakýkoli náramek a náhrdelník, většinou darovaný, ke kterému se zrovna váže můj život. A kámen. Kameny miluju.

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Zefektivňuje mi každý den a nejdůležitější benefit nacházím v lepší komunikaci s druhými.    Nemohu ovlivnit v životě mnoho věcí, ale mohu díky józe pracovat na sobě a krůček po     krůčku balancovat mezi sobě vlastní křehkostí a silným egem. Jedině tak lze jít intuitivně     středem a slyšet hlas svého srdce.

Petra se zaměřuje především na restorativní jógu, kterou se snaží přinést nejen jako formu jógové péče mezi své studenty, ale také jako prostředek k posílení pozornosti a zpomalení v běžném životě.

Její péče a smysl pro detail při vypodložení a zajištění komfortu v pozicích jsou balzámem na duši pro všechny praktikující. Pravidelně pořádá lekce a semináře, kde vás provede vaší praxí. Odpočinek považuje za aspekt, který lidé často opomíjejí a kterému se vyhýbají. Nabízí možnost objevit a spojit pohyb s péčí o mysl i tělo. Sama je nadšenou praktikantkou jemné a restorativní jógy a stálou studentkou.

Studiu jógy a jejímu předávání se věnuje více než 15 let. Během své jógové cesty měla možnost studovat u řady zkušených učitelů v Čechách (Lucie Königová, Lenka Nezvalová) a také v zahraničí (Donna Farhi, Judith H. Lasater).

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Jógu mi poprvé představila sestra Dana před 15 lety. Díky Lucii Königové pak vášeň a zápal pro větší poznání nabraly na síle a začala jsem objevovat svoji cestu.

Osud mě zavál až na druhou stranu zeměkoule, na Nový Zéland, kde jsem studovala u Donny Farhi, ženy, kterou jsem znala z knih a jejíž styl jsem do té doby obdivovala jen z dálky a snů.

Mám ráda plynulost a zvědavost pohybu, dělám to, co mi prospívá. Vím, že mohu rozproudit tělo na vlně pohybu a dechu, nebo ho naopak opečovat, počechrat a nechat odpočinout, nabrat sílu. Kouzlo vnímání okamžiku a toho co přináší, je největší učitel.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Každá pozice, která je živá a dýchá, má své kouzlo. Stejně tak pohyb má nekonečnou škálu a je na něm stále co obdivovat a užívat, nemusí ani být nějak “pojmenován”.

Pokud bych měla vybrat, mám ráda pozice, kde je prostor pro srdce, tělo, ramena. Kde je balanc a zároveň síla, kde vynikne tělo jako celek. Takovou pozicí je třeba půl měsíc (ardha chandrasana). Je vznešená, silná a zároveň křehká díky rovnováze. Tělo je otevřené a mysl bystrá. Nemusí být statická, naopak v ní můžete krásně pulzovat a vnímat rytmus dechu.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Rituály pro mě mají velký význam a sílu. Někdy vzniknou úplně necíleně a to je na nich krásné. Jiné naopak vzniknou a vyplynou z našich přání a potřeb. Na některých je třeba pracovat a pečovat o ně. Mám je ráda a svým způsobem mě uklidňují.

Každý den minimálně jednou společně s dětmi a manželem usedáme ke stolu, sdílíme, co nás potkalo, jak jsme se měli a co nás čeká. Většinou to bývá spojeno se svačinou či večeří a je to poměrně živé, nestrojené, spontánní.

Jaká kniha Tě inspiruje?

U mě je to tak, že každá kniha je připravena na to ji otevřít znovu a znovu. Mým “hříchem” je, že knihy nedočítám anebo je čtu od konce :-D. Proto mám ráda knihy, které je možno otevřít kdekoliv. Jednou takovou, která mě neustále překvapuje a baví svou hloubkou jsou Dopisy Olze od Václava Havla.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Místo, kde je mi dobře, je tam, kde jsou moji blízcí, kde se cítím bezpečně a láskyplně. Je tomu tak v mém rodném domě u rodičů, kam se stále ráda vracím. Zároveň je mým srdečním místem náš domov, kde vznikají nové rituály a tradice jak pro naše děti, tak pro nás s manželem.

Návrat domů je vždy to nejvíc místo!

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Dlouho jsem se v barvách hledala a vyzkoušela různé kombinace. Teď se nejlépe cítím v tom, co je jednoduché, čisté, jemné a klidné. Bílá v kombinaci s šedou a černou pro mě nejsou barvy nudy či bezvýraznosti, ale naopak elegance a vyzrálosti.

V nich mohu být sama sebou, zářit a dát prostor svým projevům, emocím a prožitkům. Nic je neruší, neumocňuje, nechají vyniknout osobnost.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Jídlo, které mi opravdu udělá radost, je cokoliv s mákem a cokoliv s máslem. Miluji čerstvý chléb a buchty, teplé z trouby…

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Jako matka tří dětí jsem často vycházela ven s ledasčím a o mnohém ani často netušila, ale postupně se vytříbilo na sympatické minimum.

Při odchodu jsem si vždycky uvědomila, že skoro nedýchám, a tak jsem si přidala pořádný nádech a výdech. Uvědomila jsem si, že to je TO, co mi pro cestu chybí, čeho se mi nedostává a přitom to mám hned “po ruce”. Uvědomění nádechu a výdechu mi pomáhá předtím, než se někam vypravím.

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Nevím, jestli je to jóga, co pomáhá, nakonec jsme to stejně my sami, kdo si poradí. Jóga nás může nasměrovat, na něco nám odpovědět nebo ulevit. Má nekonečně podob, je všude kolem nás a v nás. To jak ji vnímáme se potom může odrazit i v lepším prožitku, ale nemusí to tak být vždy. Ke mě přivádí vědomou pozornost, učení prožívání přítomného okamžiku a možnost prospět fyzickému zdraví. Každý den je jiný, ale vše má svůj čas a tempo. Hlavní je mít otevřené oči, srdce a nepochybovat.