Vinyasa flow jóga

Aneta naskočila na jógovou vlnu před 11 lety a krátce na to ji začala jako lektorka s nadšením šířit i mezi ostatní. Na józe miluje její univerzálnost a zároveň variabilitu. To, že jógu lze praktikovat kdykoliv a kdekoliv, že může být pokaždé jiná a že je odpovědí a řešením na všechno, nepohodu těla i duše.
Aneta má ráda dynamickou i jemnou jógu v závislosti na aktuálním naladění. V poslední době jí velmi baví vnášet do jógy ženskou esenci a propojovat praxi s ženskou proměnlivostí. Jóga je pro Anetu hlavně o prožitku, o vnímání vlastního těla a laskavé péči sama o sebe.
To vše přináší i do svých lekcí, kterými provází intuitivně, s ohledem na potřeby praktikujících. Vede k vědomému pohybu a jeho propojení s dechem, k umění být v plné přítomnosti a podpoře vnitřního klidu. Na svých lekcích ráda dopřává praktikujícím relaxaci za zvuku léčivých nástrojů.

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Jógu jsem objevila před 11 lety na lekci power jógy v Pardubicích a od té doby měla mé pravidelné místo v rozvrhu i v mém srdci. Kromě power jógy mě v mých začátcích nadchla i ashtanga jóga. Asi žádný jiný sport mě takhle nechytil na první dobrou, a to sportuji odmalička a mám i vystudovanou vysokou školu se zaměřením na tělesnou výchovu a sport. A ano, ze začátku jsem brala jógu jako sport a bylo to pro mě hlavně o tělesné stránce věci, nicméně velmi brzy jsem pocítila velký přesah do celého mého života, každodenního myšlení i jednání.

Když mě pak lektorka, ke které jsem chodila na lekce, poprosila o záskok, byla to výzva, která mi ukázala, že to je “to ono, to pravé”. A tak jsem si udělala kurz pro instruktory a již 10 let vedu lekce jógy – power jógy, vinyasa flow jógy, lekce pro těhotné, teen jógy, baby jógy… Když se ohlédnu, je za mnou již tolik krásných jógových příležitostí a setkání, za které nepřestávám být vděčná a vím, že ještě hodně přede mnou. Aktuálně mě velmi baví ženská esence v józe, plním si sny realizací jógových víkendů a plánuji další úžasné věci.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Holubí král, Pes hlavou dolů a obrácené pozice.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Sklenice teplé vody s citronem po ránu a hrnek zeleného, nebo bylinkového čaje. Aspoň jeden krátký taneček na oblíbenou hudbu :-).

Jaká kniha Tě inspiruje?

Knihy o ženské cykličnosti od Mirandy Gray – Cyklická žena a Rudý měsíc. Oddechová Dalajlamova kočka od Davida Michie. A aktuálně kniha Alchymie sebelásky od Lucie Harnošové.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Krkonoše, kam jezdím dost často a mám je spojené se spoustou krásných zážitků. A také můj rodný domov u rodičů ve vesničce u Pardubic, kam se moc ráda vracím.

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Růžová, bílá, černá, džínově modrá.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Na vegetariánské kuchyni, ač nejsem zapřísáhlou vegetariánkou, vyhledávám ji nejvíc. Taky miluju sushi a neodolám dobré kávě a dortu.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Bez klíčů :-). A oblíbených náramků.

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Pomáhá mi vracet se k sobě, k tomu, kdo jsem a kam směřuji. Když se cítím zahlcená, nejistá, ve stresu…vím, že je tu dech, který mi pomůže ukotvit se uvnitř sebe. A když můžu přidat vědomý pohyb, rozproudit energii, nebo naopak zklidnit a uvolnit napětí, je to nejvíc krásný každodenní nástroj, jak být spokojená ve svém těle i ve svém životě.

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Moje cesta k joźe byla dlouhá, ale nakonec jsem si jí našla. Už od malička jsem byla vedená k pohybu a cvičení – takže jsem prošla přes gymnastiku, balet, pilates, body balance až ke scénickému tanci, a nakonec jsem se zastavila u jógy a u ní jsem už zůstala. Zamilovala jsem si jí.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Nedokážu vybrat jen jednu nejoblíbenější pozici – ale mezi ty, ve kterých je mi úplně nejlépe patří Královský holub, Mořská víla, Pes hlavou dolů, Padlý trojúhelník a Bojovník 2.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Každé ráno zelený čaj – bez něj bych se úplně neprobudila. Čtení zpráv. Raní posezení s rodinou společně u jednoho stolu. A dennodenní rituál mi tvoří hlavně můj pes.

Jaká kniha Tě inspiruje?

Zdroj od Ayn Rand, Ženy, které běhaly s vlky od Clarissa Pinkola Estés, Pýcha a předsudek od Jane Austenové, Harry Potter – J.K. Rowlingová a spousty dalších.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Doma – mezi mými nejbližšími. V lese, v přírodě. A pak francouzská Provence. Tam to zbožňuju.

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Nejvíc mám ve skříni asi tmavší barvy a černou. Ale najdou se tam i veselejší a světlejší barvy. Necítím se vůbec dobře v zářivých a neonových barvách – takže ty u mně ve skříni nejsou.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Nejsem obecně moc na sladké. To jím hodně vyjímečně. Ale mám hrozně moc ráda olivový olej a veškerou zeleninu (v poslední době ujíždím na rukole a avokádu). Miluju sushi, které jsem začala mít ráda díky mému příteli a naučil mě si ho i doma udělat. To je opravdu velká láska. A pak jsem hrozně moc masožravá – bez masa bych byla nešťastná. Takže salát, sushi a hovězí steak je pro mě asi největší blaho 🙂

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Bez kabelky, kde mám skoro všechno. A bez pusy (i od psa) 🙂

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Dává mi do života řád a klid. A určitým způsobem i odpočinek a radost.

Iris cvičí vinyasa flow jógu, má ráda dynamiku a spojení ásan s rytmem dechu. Flow přizpůsobuje úrovni jogínů-klientů a díky jejím dalším aktivitám vede lekce zaměřené pro sportovce. Iris od dětství sportuje a posledních 7 let jsou její láskou vodní sporty. K těmto sportům je jóga skvělou kompenzací. Její praktikování zlepšuje koncentraci, posiluje méně využívané svaly, regeneruje přetížené, funguje jako prevence zranění a celkově zefektivňuje samotný výkon.

V každém z nás je touha po štěstí a jóga může být právě tou cestou ke spokojenému životu. Pro Iris je jóga nejlepším přítelem a učitelem. Tréninkem i životním stylem. Usnadňuje rozhodnutí, učí poslouchat sebe i druhé a vidět zdánlivě skrytý potenciál uvnitř nás i kolem sebe. Její krédo – míň chtít, víc věřit.

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Jógu praktikuju 13 let a je mi nejpřirozenější dynamická vinyasa jóga. V posledních 3 letech mě nejvíce ovlivnila Veronika Ševčíková a Blanka Janíčková. Veronika mě dovedla k myšlence stát se instruktorem a u Blanky jsem studovala. Obě mě inspirovaly životním přístupem k sobě a vedením druhých.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Širšásana – stoj na hlavě. Trvalo mi půl roku, než jsem překonala strach se do této pozice dostat a o to víc v ní cítím. Širšásana čaruje s tělem a má skvělý vliv na mozek, ale dle slov André Van Lysebetha: prý „z idiota génia neudělá“. 🙂 A mám ji ráda také proto, že je jednoduše dobrý, postavit se občas na hlavu a podívat se na věc z druhé strany.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Dopolední Chai Masala Tea, odpolední procházka se psem a Sankalpa před spaním.

Jaká kniha Tě inspiruje?

Michal Ajvaz – Návrat starého varana.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Jedno místo u jednoho jezera pod jednou břízou. Nikdo tam nechodí, tak mu říkám „Moje“. Vracím se tu k dětství a srovnám si vždy vše, co je potřeba.

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Když otevřu skříň, mám většinou pocit, že tam nic na sebe nemám. 🙂 Žádná barva mu     nevládne. Spíš jen jednoduchost.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Na všem, co má šťávu.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Jakýkoli náramek a náhrdelník, většinou darovaný, ke kterému se zrovna váže můj život. A kámen. Kameny miluju.

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Zefektivňuje mi každý den a nejdůležitější benefit nacházím v lepší komunikaci s druhými.    Nemohu ovlivnit v životě mnoho věcí, ale mohu díky józe pracovat na sobě a krůček po     krůčku balancovat mezi sobě vlastní křehkostí a silným egem. Jedině tak lze jít intuitivně     středem a slyšet hlas svého srdce.

Jóga je pro Lucku nekonečnou cestou poznání. Stala se nedílnou součástí jejího života, takovou pevnou základnou, která podporuje vše, co se v jejím životě děje. Jóga ji pomáhá cítit se lépe ve svém těle, mít se ráda taková, jaká je. Budovat vnitřní sílu bez urputnosti, pěstovat flexibilitu nejen těla, ale především mysli. Být otevřená různým možnostem, odlišným pohledům na věc, nesoudit druhé, ani sebe. Učí ji znát a respektovat své limity, být k sobě laskavá a více rozumět vrtochům své mysli. Tělo, duše i mysl jsou spojené nádoby, proto je třeba pečovat o všechny současně. Jen tak můžeme vnitřně růst.

Jóga Lucce ukazuje cestu, jak žít více v přítomnosti na místo toulání se v minulosti nebo v budoucnosti. Je opravdu šťastná, že může prostřednictvím svých lekcí sdílet lásku k józe s ostatními a dělat tak náš svět o trochu krásnějším.

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Józe se věnuji asi sedm let. Začala jsem s power jógou a záhy mě to přitáhlo k aštanga józe. Mým prvním učitelem byl Láďa Pokorný. Jsem mu vděčná za pevné základy, které mi dal. Dále jsem se na své jógové cestě inspirovala jak českými, tak zahraničními učiteli a vytvářím si takovou svoji jógovou mozaiku, která je stálou oporou v mém životě. Nejvíce mě ovlivnili Manju Patthabi Jois, David Swenson, Lagura Glaser, Jaro Pávek, Jaruška Sedláčková a Lucie Königová. Mými učiteli jin jógy je francouzský pár Sebastian Pucelle a Murielle Burelier. Mými největšími duchovními učiteli jsou mi ale hlavně moji dva synové a můj muž.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Tak to je těžké rozhodování. Kdybych měla jen jednu oblíbenou pozici, asi bych u jógy moc dlouho nezůstala :D. Ale mám moc ráda úplně základní jógovou pozici – psa hlavou dolů. Ať se děje cokoli, když vpluju do této ásany, je to takový ten pocit: ano, tady jsem doma. Mám také moc ráda tittibhásanu (pozice světlušky), a to proto, že v sobě kombinuje sílu, flexibilitu a balanc. To jsou kvality, které je moc fajn mít nejen na podložce, ale i v životě. A navíc, nevím proč, ale přijde mi tak nějak elegantní :).

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Mým každodenním rituálem je má jógová praxe. Aštanga jóga se praktikuje šest dní v týdnu, jeden den se odpočívá. Necvičí se ve dnech úplňků a novoluní a ženy necvičí v době menstruace. Jógovou praxí ale nemyslím jen to, co se odehrává na podložce. Jsou to třeba i dechová cvičení, krátké meditace, nebo alespoň vědomé prožívání dechu a přítomného okamžiku, recitace manter, nebo třeba „pouhá“ laskavost, úsměv na rtech, pozitivní naladění. To vše jsou maličkosti, které dělají divy! A v tuto roční dobu se stala mým každodenním rituálem abhayanga – olejová „sebemasáž“ nahřátým sezamovým olejem. Krásně vyživuje nejen kůži, ale i klouby a vazy, a zároveň nádherně uzemňuje a zklidňuje.

Jaká kniha Tě inspiruje?

Moc ráda a často vařím, proto jsou mými oddychovými knihami kuchařky :D. Ty mohu s klidem otevřít, kde chci a vždy se inspiruji, co bych mohla zkusit uvařit nebo upéct. Mám moc ráda „Rok v kuchyni“ od Markéty Pavleje a „Bjukitchen“ od Báry Karpíškové. Co se týká rozvojových knih, nedám dopustit na knihu „Mnich, který prodal své ferrari“ od Robina Sharmy.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Miluju náš les. Bydlíme v mé rodné vesnici a já z okna v kuchyni hledím na pole a les. To je místo, kam chodím, když potřebuji načerpat sílu, energii, rozproudit krev v žilách i jen tak vyčistit hlavu. Mám k tomu místu spoustu krásných vzpomínek. Jako děti jsme si tam chodily hrát, v dospívání jsem tam chodila venčit své pejsky a s mým mužem jsme tam chodívali „na rande“ :D. Pár let uteklo a teď tam chodíme společně s našimi dvěma syny…

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Mám moc ráda přírodní barvy, takže všechny odstíny hnědé a béžové u mě převládají hlavně teď přes zimu. V teplejším období se cítím moc dobře ve starorůžové, jemně fialkové a modré, která ke mně přišla až v poslední době. Dřív mě trochu studila. Takovou mojí milovanou barvou, kterou mohu kdykoli, je bílá. Je pro mě symbolem čistoty, jemnosti, něžnosti.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Stoprocentně na čokoládě. Kvalitní hořkou čokoládu si dopřávám každý den. Ideálně jako malý dezert v doprovodu s espressem. To je moje oblíbené kombo, které potěší nejen chuťové pohárky, ale především pohladí po duši. Mám trochu zmlsaný jazýček, takže si vybírám kvalitní, hlavně tuzemské, výrobce čokolády jako jsou Čokoláda Herůfek z jižní Moravy nebo Jordi’s z Hradce Králové. A vůbec, věděli jste, že kvalitní káva i čokoláda jsou obrovským zdrojem antioxidantů? Není to báječné :)?

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Pokud je to aspoň trochu možné, snažím se všude s sebou nosit úsměv na rtech a pozitivní naladění. Myslím, že v dnešním uspěchaném světě, světě mnohosti, dostatku, nekonečných možností a virtuálních světů nám začíná chybět „obyčejný“ oční kontakt, bezcílné klábosení, objetí, úsměv jen tak bez podmínky a bez očekávání. Vždycky si říkám, že kdybych tím úsměvem povzbudila a pohladila po duši byť jen jednoho jediného člověka, stálo to zato. A navíc, co vysíláte, to se vám vrací… 🙂

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíce pomáhá jóga?

Nemám ráda říkat, že jóga je můj život, protože není. Jóga je tu proto, aby podporovala vše, co se v mém životě děje. Aby byla takovou pevnou základnou, přístavem, otevřenou náručí, do které se mohu kdykoli schoulit. Jsem maminkou dvou malých dětí, proto mou hlavní rolí je teď být jim dobrou mámou a společně s manželem vytvářet láskyplný domov. Jóga mi pomáhá cítit se dobře ve svém těle, mít se ráda taková, jaká jsem. Budovat vnitřní sílu bez urputnosti, pěstovat flexibilitu nejen těla, ale především mysli. Být otevřená různým možnostem, jiným pohledům na věc, nesoudit. Učí mě znát své limity, hranice toho, co je pro mě v pořádku a co už ne. Učí mě být laskavá především sama k sobě, neubližovat si a více rozumět vrtochům mé mysli. Jsem přesvědčená o tom, že tělo, duše a mysl jsou spojené nádoby, a proto je potřeba pečovat o všechny současně. Jóga mi pomáhá žít více v přítomném okamžiku místo bloudění v minulosti nebo plánování budoucnosti. Zároveň velmi úspěšně obrušuje mé ego, učí mě rozpoznávat jeho hlas a odlišovat ho od hlasu mého srdce. Ať už je den jakýkoli, vím, že když se postavím na podložku, svět se na chvíli zastaví, abych tu byla jen sama se sebou a se svým dechem. Nic jiného není důležité. A víte, co miluju na józe úplně nejvíc? Že je to nekonečná cesta poznání. Vždycky mi dá přesně to, co v danou chvíli hledám a potřebuji. Je stále co se učit, co poznávat.

Ve svých lekcích Dana propojuje dynamickou vinyasu s prvky terapie, soustředí se na sladění dechu s pohybem, nalézání vnitřního klidu a ukotvení se v přítomném okamžiku. Lekce mohou být silné i jemné, fyzicky náročné i odpočinkové, podle potřeby a záměru praktikujících. Jejím záměrem je pomoci svým studentům v sobě objevit vnitřní sílu a nadhled. Najít sám sebe.

Dana se s jógou potkala úplnou náhodou v roce 2002 a od té doby se jí intenzivně věnuje. V roce 2005 vystudovala v USA pod vedením mezinárodně uznávaného lektora Maxe Stroma  instruktorský kurz vinyasa flow jógy. Dodnes je pro ni Max velkou inspirací a učitelem nejen při jógové praxi na podložce, ale i v každodenním životě. V dalších letech vystudovala 300-hodinový Svastha Yoga Therapy Program s Ganeshem Mohanem. Lektorování se věnuje už více jak 10 let a v roce 2013 založila Jóga studio Poděbrady.

Více informací o Daně najdete na www.danayoga.cz

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Jógu jsem potkala úplně náhodou v roce 2002. Moje kamarádka nás přihlásila na kurz aštanga jógy. Vůbec jsem netušila, do čeho jdu. Ale už od prvního pozdravu slunce, jsem byla nadšená a věděla jsem, že tohle mě bude bavit. A baví mě to už 17 let. Lektorů, kteří mě obohatili svými znalostmi a zkušenostmi je mnoho, ale nejvýznamnějším z nich je určitě Max Strom. Od něho jsem se naučila nejen základy vinyasa flow jógy, ale hlavně významu dechu jak v jógové praxi, tak v každodenním životě. A to je asi můj styl – flow jóga, ať už pomalá nebo dynamická, jemná nebo silná, ale vždy protknutá tkaničkou dechu, s přesahem do reálného bytí.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Pes hlavou dolů. Tohle je stálice mého repertoáru a odpověď, která se už roky nemění. Samozřejmě je mnoho úžasných pozic, které mě baví, inspirují, posouvají, vyzývají, ale tato zdánlivě banální pozice je pro mě prostě nej. Můžete si ji udělat kdykoli a kdekoli. Když mě bolí záda, narovná mě pes. Když mě bolí hlava, bolest se zmírní v psovi. Když mi věci přerůstají přes hlavu, v psovi získám nadhled. Když mi dochází trpělivost v banalitách, pes mě zklidní.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Ranní hrnek kávy. Její vůně i chuť mi otevřou oči. Vím, že mnohem zdravější je po ránu sklenice vlažné vody s citronem. Zkoušela jsem ji, ale vydržím to vždy jen pár dní a stejně se přitom těším na hrnek dobré „brazilské“. Takže jsem se rozhodla, že si budu užívat svůj ranní rituál bez výčitek a den tak začíná příjemně a voňavě.

Jaká kniha Tě inspiruje?

Zcela určitě „Life worth of breathing“ od Maxe Stroma. V doslovném překladu „Život, který stojí za to dýchat“. Bohužel ještě není dostupná v češtině, ale pokud umíte jen trochu anglicky, zkuste se začíst. Stojí to za to!

Jaké je Tvé srdeční místo?

Domov. Místo, ve kterém žiju se svými dětmi. Ráda cestuji, nebo jsem neustále v „běhu“, a domov je zázemí, kde umím zastavit, na chvilku vypnout a dobít baterky.

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Černá, bílá a džínově modrá. Jejich kombinace je nesmrtelná. Modrá mi prý jde k očím, ale to musí posoudit kolemjdoucí ☺. Nicméně v poslední době jsem překvapivě koupila několik kousků v růžové a nosím ji ráda (to „překvapivě“ souvisí s faktem, že všichni, kdo mě znají, vědí, že to není tak dávno, co jsem z růžové barvy měla kopřivku ☺).

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Když řeknu zelenina, tak se budete smát, ale já ji opravdu miluju a potřebuju ji ke každému jídlu, pomalu i k ovocným knedlíkům ☺. Ale to asi není „hřích“. Mezi ty patří určitě hořká čokoláda a víno.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Bez vůně. Mojí oblíbenou je už hodně let Chanel No. 5. A i když ji používám denně, neomrzí mě, na rozdíl od jiných značek. A tak zůstávám věrná už 20 let!

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Dnes a denně. I když není vždycky čas na jógovou praxi na podložce, vždy mě inspiruje při zvládání každodenních situací. Pomáhá mi ustát nesnadné nebo nepříjemné chvíle, učí mě mít ráda sama sebe v celé své nedokonalosti, nebýt na sebe tak přísná. Někdy je potřeba rozbalit podložku a vypotit to ze sebe, někdy stačí jen chvíli klidně dýchat, někdy mi psaní deníku pomáhá k sebereflexi, někdy krátká meditace přinese odpovědi na nevyřčené otázky. Důležité je naslouchat. Sama sobě, Bohu, vesmíru … nezáleží, jak si to nazveme, podstatné je, že otevřu srdce a jsem.